191 / 284
189
ložit pracovněprávní vztah. Jako nejčastější znaky a okolnosti dokládající vztah závislé
činnosti fyzické osoby a osoby, od níž jí plyne příjem, Ministerstvo financí vypočetlo:
– plátce příjmu přímo či nepřímo ukládá úkoly, řídí a kontroluje fyzickou osobu
a nese odpovědnost související s její činností, fyzická osoba má ve vztahu k plát-
ci příjmu obdobné postavení jako zaměstnanec,
– odměna za práci je vypočítána na základě délky pracovní doby nebo obdobným
způsobem běžným při odměňování osoby v pracovně-právním vztahu, materiál,
pracovní pomůcky, stroje a zařízení potřebné pro výkon činnosti jsou fyzické
osobě poskytovány plátcem příjmu,
– vztah mezi plátcem příjmu a fyzickou osobou je dlouhodobý anebo soustavný,
resp. fyzická osoba vykonává činnost dlouhodobě pouze pro jednoho plátce
příjmu, a to osobně nebo prostřednictvím spolupracující osoby ve smyslu ust.
§ 13 zákona o daních z příjmu.
946
ͯ. Profesionální sportovci v kolektivních sportech
Profesionalizace sportu sebou přinesla mimo jiné závažné otázky spojené s urče-
ním pracovněprávního statusu profesionálního sportovce, jehož jediný příjem plyne
z úplatného provozování sportovní činnosti. Tito sportovci přitom nemohou posky-
tovat své služby ostatním klubům a i jejich výdělečné možnosti po skončení sportovní
kariéry jsou do značné míry ovlivněny úspěchy, které během své sportovní kariéry
dosáhli. Zvlášť citlivá je tato otázka zejména u kolektivních sportů, kde je sportovec
vázán velmi podrobnými pokyny klubu, resp. trenéra týkajících se sportovní přípravy
(včetně pití a stravy), místa sportování, doby zápasů a přestávek, přepravy na určené
místo (společná přeprava z důvodu lepší koncentrace), spolupráce s ostatními spor-
tovci (včetně chování), nutnost podřídit se týmové hře pod vedením trenéra a v ne-
poslední řadě sankcí následujících v případě porušení pravidel a pokynů stanovených
klubem. Samostatnost sportovce ovlivnit vlastními rozhodnutími způsob sportování je
obvykle značn
ě
omezená.
947
Kluby i sportovci upřednostňují sjednávání občanskoprávních či obchodněprávních
smluv regulujících úplatné sportovní aktivity. Důvodem je často flexibilnější možnost
podřízení sportovce programu sportovní přípravy a účasti na zápasech, zakotvení dis-
ciplinární odpovědnosti za porušení stanovených pravidel i pokynů trenéra či klubu,
skončení vztahu v případě zdravotní nezpůsobilosti (i těhotenství) či neuspokojivých
sportovních výsledků a především úspora na straně klubu ve věci odvodu záloh na daň
z příjmů fyzických osob, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a pojistného
na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
946
D-285, Pokyn k aplikaci § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
a vymezení tzv. závislé činnosti, čj.: 53/79 983/2005-532, uveřejněn ve Finančním zpravodaji 2005,
č. 9, str. 819.
947
Srov. Križan, L.: Mal by mať profesionálny futbalista na Slovensku postavenie zamestnanca? In: Bulletin
slovenskej advokácie, č. 3, 2009, str. 28-29.