197 / 284
195
obecnou legální definici závislé práce) a vychází z kasuistického přístupu.
991
Nauka
následně z judikatury a z v ní identifikovaných znaků závislé práce vytvořila typového
zaměstnance
(Typusbegriff).
V této souvislosti je podnětný závěr BAG, který judikoval,
že k identifikaci určitého pracovníka jako zaměstnance přispívá nikoliv existence znaku
závislé práce (ve smyslu ano či ne), ale míra jeho naplnění.
992
Též v zemi, kde došlo
k legislativnímu vymezení závislé práce již v roce 1942, judikatura dovodila, že postačí
přítomnost většiny znaků i v rámci těchto testů.
993
Jedná se o logický závěr, který bude
muset dříve nebo později přijmout též český zákonodárce a aplikační praxe.
Příklady z různých států shodně potvrzují,
994
že nevyhnutelným následkem snahy
identifikovat v dnešním moderním světě výkon závislé práce je kombinace různých
testů, v Evropě
995
obvykle a v České republice zvláště (znaky závislé práce v ust. § 2
odst. 1 ZP lze podřadit právě buď testu nadřízenosti zaměstnavatele, nebo integrač-
nímu testu – tzv. organizovaná nadřízenost) nejprve testu nadřízenosti a následně in-
tegračního testu. Již stará judikatura živnostenských soudů tuto souvislost naznačila
výkladem, že zaměstnanec je včleněn do ústrojí zaměstnavatele právě závislostí na po-
kynech principála.
996
Prvorepubliková československá literatura posléze zase charakte-
rizovala znak nadřízenosti jako „
odevzdání se v poměr osobní odvislosti k pánu práce“.
997
Italský Ústavní soud toto „odevzdání se“ posléze reinterpretoval v dvojího „zcizení“.
Berlin 1971, srov. též Däubler, W.: Working People in Germany, CLLPJ, 1999, 21, str. 80. Dále srov.
Thematic Report 2009, Characteristics of the employment Relationship, str. 15.
991
Rozsudek BAG ze dne 23. 4. 1980, AP č. 34 k ust. § 611 BGB.
992
Ke shodnému závěru plynoucímu z britské úpravy srov. Deakin, S.: Autonomia, subordinazione e lavoro
economicamente dipendente, 2004, Diritto delle relazioni industriali, str. 599 a z australské úpravy
Stewart’s Guide to Emplyoment Law, č. 7, str. 47.
993
Pret. Torino 28. 3. 1990, RIDL, 1991, str. 342. Odlišně Casale, G. (ed.): The Employment Relationship,
A Comparative Overview, International Labour Office, Hart, Geneva 2011, str. 157.
994
Srov. např. rozsudek Australian Industrial Relations Commission z roku 2003, Abdalla v Viewdaze
Pty Ltd., 2003, AIRC 504 (34) či rozsudek australského Federálního soudu ve věci ACT Visiting
Medical Officers Association v AIRC, 2006, FCAFC 109; ve Francii zejména Supiot, A.: Les nouve-
aux visages de la subordination, 2000, Droit Social, str. 139; v Indii Workmen of Nilgiri Coop. Mkt
Society Ltd v State of Tamil Nadu & Ors (2004) 101 FLR 137 (32), v Malajsii Tan Eng Siew & Anor
v Dr Jagjit Singh Sidhu & Anor (2006) 5 CLJ 175; v JAR pak State Information Technology Agency
(Pty) Ltd v Comission for Conciliation Mediation and Arbitration and others (2008) 29 ILJ 2234
(LAC) a Pam Golding Properties v Erasmus and others (2010) 31 ILJ 1460 (LC); v Řecku Casale, G.
(ed.): The Employment Relationship, A Comparative Overview, International Labour Office, Hart,
Geneva 2011, str. 56; Singapuru Singapore High Court Kureoka Enterprise Pte Ltd v Central Provident
Fund, žaloba č. 218 z 1991 a Koh Chin Chye v Promix Concrete Pte Ltd, žaloba č. 973 z 1997, blíže
Chandran, R.: Employment Law in Singapore, Singapore LexiNexis, 2005, str. 5; a ve Velké Británii
případ Ready Mixed Conrete (1968) 2 QB 497, Cornwall County Council v Prater [2006] ICR 731
a Cornwall County Council v Prater [2006] ICR 731.
995
Srov. Taljaard v Basil Real Estate, 2006, ILJ 861 (CCMA). Dále Casale, G. (ed.): The Employment
Relationship, A Comparative Overview, International Labour Office, Hart, Geneva 2011, str. 57 a též
Thematic Report 2009, Characteristics of the employment Relationship, str. VI.
996
Sbírka rozh. živnost. soudů č. 1577/8.
997
Srov. Levý, P.: Mlčky učiněná úmluva o náhradě za práci přes čas, Pracovní právo, 1931, č. 4, str. 35.