202 / 284
200
testu nadřízenosti odhalit výkon závislé práce zpochybnil rozsudek Nejvyššího správ-
ního soudu, ten judikoval: „
Skutečnost, že činnost cizinců řídil zaměstnanec podnikatele
a že podnikatel těmto cizincům přiděloval pracovní pomůcky a zajistil ubytování, sama
o sobě neznamená, že podnikatel tyto cizince zaměstnává.
“
1042
Test nadřízenosti lze najít
též v jiných soudních rozhodnutích.
1043
Za všechny lze zmínit rozsudek Krajského soudu
v Ústí nad Labem ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 15 Ca 219/2000, i zde však soud jako
rozhodující posoudil jiný znak (dlouhodobá spolupráce po celá rozhodná zdaňovací
období). Též v rozhodnutích oblastních inspektorátů a Státního úřadu inspekce práce
zaujímá test nadřízenosti významné místo.
1044
Recentním zahraničním příkladem aplikace testu nadřízenosti je rozsudek nebraské-
ho Nejvyššího soudu ve věci Hemmerling v. Happy Cab Co.
1045
Soud v tomto případě
zdůvodnit své rozhodnutí o tom, že se jedná o zaměstnance s odkazem na skutečnost,
že smluvně byla omezena svoboda v jednání řidiče, a to výkonem kontroly ze stra-
ny zaměstnavatele. Jednalo se o omezení pracovní doby, povinně strhávané příspěvky
do zaměstnavatelova pojišťovacího fondu, povinnost dodržovat metody práce v kabině
vozu, zákaz podnajmout dále vozidlo, zákaz používat telefon či další zařízení ve vozidle
a odvod daní zaměstnavatele z příjmu (jízdného) řidiče.
Test nadřízenosti prošel od svého vzniku samozřejmě určitým vnitřním vývojem.
Již poměrně záhy, jak bylo poukázáno v kapitole Osobní výkon práce, bylo nutno se
v rámci testu nadřízenosti vypořádat s tím, že v žádném případě se nemůže u zaměst-
nance jednat o závislost osobní, tj. vztahující se na celou osobu zaměstnance. Závislostí
zde může být pouze závislost právní týkající se pracovní aktivity zaměstnance.
1046
Při
takovémto omezení testu nadřízenosti ovšem narážíme na to, jak zdůraznil již prvore-
publikový Nejvyšší soud, že každá smlouva zakládá v určitém smyslu vázanost jedné
smluvní strany vůlí strany druhé. Takovou (prostou) smluvní vázanost nelze považo-
vat za charakterizující poměr pracovní. Má-li být dána závislost (nesamostatnost) za-
městnance, musí zde být zvláštní (vertikální) podřízenost a vázanost rozkazy firmy.
1047
Závislost zaměstnance je o to intenzivnější, pokud jeho jednotlivé pracovní úkony
spoléhal, že subdodavatel provede dílo samostatně, na vlastní náklad. Přitom bude dávat jen ty pokyny (ni-
koliv příkazy), které se při realizaci stavebního díla nutně udělují subdodavatelům. Žalobce nepostupoval při
udílení pokynů podle pracovně právních zásad, ale podle ustanovení smluv o dílo, tedy podstupoval rizika
s tím spojená.“
1042
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2003, č.j. 6 A 45/2001-31.
1043
Srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 10 Ca 3/2003 a sp. zn. 10 Ca 262/2002.
1044
Srov. rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 11. 6. 2012, č.j. 1945/1.30/12/14.3, str. 1 a násl.
1045
Hemmerling v. Happy Cab Co., 247 Neb. 919, 530 N.W.2d 916 (Neb. 1995).
1046
Již Code Napoleon, inspirován Pothierem, odlišoval způsobilost pracovat od osoby zaměstnance. Srov.
čl. 1779 Code Napolen. Dále lze poukázat na Von Gierke, O.: Dauernde Schuldverhältnisse, JJDBR,
64, 1914, str. 409 a Lotmar, P.: Der Arbeitsvertrag nach dem Privatrecht des deutschen Reiches, I,
Leipzig, 1092, str. 7. K novější případům především anglický rozsudek ve věci Ready Mixed Conrete
(1968) 2 QB 497.
1047
Srov. Langer, L.: Je obchodní zástupce zaměstnancem nebo podnikatelem? Pracovní právo, 1936, č. 10,
str. 157.