![Show Menu](styles/mobile-menu.png)
![Page Background](./../common/page-substrates/page0204.jpg)
202
funkce statutára a vedoucího zaměstnance pověřeného obchodním vedením a osob
vykonávajících duchovenskou službu. Dalším neméně významným problémem je ne-
jenom v české úpravě právo
1056
zaměstnanců se kolektivně sdružit k ochraně svých zájmů
(koaliční svoboda).
1057
Omezení nadřízenosti zaměstnavatele koaličním právem, jakož
i pracovněprávnímu statusu statutárů – jednatelů, osob vykonávajících duchovenskou
službu bude vzhledem ke složitosti těchto problémů věnován prostor v specializovaných
kapitolách, které následují. Nyní je možno říci několik slov k specifickému statusu
domácích zaměstnanců a pedagogických pracovníků.
Domácí zaměstnanci se dle ust. § 317 ZP považují za zaměstnance, přestože je u nich
z povahy věci vyloučena soustavná kontrola ze strany zaměstnavatele. Tito zaměstnanci
totiž nevykonávají práci na pracovišti zaměstnavatele (je-li práce konána v bytě zaměst-
nance, nastupuje navíc ochrana domovní svobody zaměstnance) a nemají ani rozvrže-
nou pracovní dobu zaměstnavatelem.
1058
Stejně tak pedagogičtí pracovníci jsou ex lege
povinni být na pracovišti zaměstnavatele pouze v době stanovené rozvrhem své přímé
pedagogické činnosti, v době stanovené rozvrhem dohledu nad dětmi a žáky, v době
zastupování jiného pedagogického pracovníka a v případech, které stanoví v souladu
se zákoníkem práce zaměstnavatel. Jde-li o výkon jiné práce, vykonává pedagogický
pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které
si sám určí.
1059
Navíc oproti domácím zaměstnancům platí, že náklady, které peda-
gogickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném
místě než na pracovišti zaměstnavatele, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti
s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je pedagogický pracovník.
vodu jednoduchosti a jasnosti označení zaměstnanců pracujících v režimu § 317 ZP je k označení těchto
zaměstnanců použita zkratka pojem „domácký zaměstnanec“, byť je zřejmá nepřesnost tohoto označení.
1056
Právo svobodně se sdružovat je první a základní význam koaliční svobody. Jedná se samozřejmě o právo
sdružit se, nikoliv o povinost. K tomu nález pléna ÚS sp. zn. Pl. ÚS 40/02.
1057
Právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů je chráněno
jednak čl. 27 Listiny, jednak řadou mezinárodních smluv, které Česká republika či její právní před-
chůdci ratifikovali. Konkrétně se jedná mimo jiné o čl. 8 a 22 Mezinárodního paktu o hospodářských,
sociálních a kulturních právech (publikován vyhláškou č. 120/1976 Sb.), Mezinárodním paktem o ob-
čanských a politických právech (publikován vyhláškou č. 120/1976 Sb.), čl. 11 Úmluvy o ochraně lid-
ských práv a základních svobod (sdělení č. 209/1992 Sb.), Úmluvou MOP č. 87 o svobodě sdružování
a ochraně práva se odborově organizovat (sdělení č. 489/1990 Sb.) a Úmluvou MOP č. 98 o provádění
zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat (sdělení č. 470/1990 Sb.). Zminit lze též Umluvy
MOP č. 11, 84, 135 a 154. Koaliční svoboda ve smyslu článku č. 27 odst. 1 Listiny je do určité míry
součástí práva svobodně se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích dle čl. 20 Listiny,
její účel je však užší – sdružování dle článku 27 Listiny se vztahuje pouze k ochraně hospodářských
a sociálních zájmů.
1058
Na pracovněprávní vztahy domácího zaměstnance se vztahuje stejná úprava jako na zaměstnance, který
má práci konat na pracovišti zaměstnavatele, s výjimkou odchylek, které jsou výslovně vypočteny v ust.
§ 317 či které byly na základě tohoto a jiných dispozitivních ustanovení ZP dohodnuty. Tyto odchylky
lze obecně rozdělit na týkající se zvláštní povahy pracovněprávního vztahu, pracovní doby, překážek
v práci a odměňování.
1059
Srov. ust. § 22a zákona o pedagogických pracovnících.