205 / 284
203
Též v zahraničí se objevují četné problémy spojené s identifikací určitých kategorií
osob jako zaměstnanců. Pokud tuto otázku nevyřeší zákonodárce přímo přiznáním
pracovněprávního statusu, používá judikatura k jejich klasifikaci buď modifikovaný
test nadřízenosti (např. italský koncept
eterodirezione,
1060
francouzská koncepce
servi-
ce organisé,
1061
či
německá
Fremdnützikeit
1062
), nebo jiný test, zejména test pracovní
smlouvy a test ekonomické reality. Přes existenci těchto zásadních výzev pro moderní
pracovní právo je nutno zdůraznit, že test nadřízenosti zaměstnavatele zůstává v české
i zahraničních úpravách
1063
nejdůležitější pomůckou při identifikaci závislé práce a je
takto úspěšně dlouhodobě používán jak tuzemskými, tak zahraničními soudy.
ͭ. Koaliční svoboda
V odborné literatuře je celkem shoda v chápání koaliční zásady jako základní zá-
sady pracovního práva.
1064
Tato zásada sice nebývá obvykle zmiňována jako soukro-
moprávní zásada, její působení lze však vysledovat v úpravě tvorby vůle kolektivů.
1065
V pracovním právu má koaliční svoboda přinejmenším dvojí význam. Historická zku-
šenost jednoznačně potvrzuje, že v nacistickém
1066
i komunistickém režimu shodně
došlo v rámci boje o uchopení moci nejprve k potlačení svobodné činnosti zástupců
zaměstnanců (jako potenciálních zdrojů boje proti totalitnímu režimu). Zástupci za-
městnanců, ať již v podobě podnikových rad, závodních rad či odborových organizací,
byli záhy rozpuštěni nebo násilně sjednoceni v jednotné postátněné organizaci. Proto
1060
Vedle klasických součástí nadřízenosti jsou jako subsidiární (pomocné) znaky používána inkorporace
do organizace práce zadavatele práce, absence hospodářského rizika u pracovníka, povinnost dodržovat
určené pracovní hodiny a výkon práce prostředky a s materiálem nepatřícím pracovníkovi.
1061
Předmětem posouzení již není pouze samotná práce, ale právo jedné smluvní strany jednostranně a při-
tom závazně stanovit pro druhou smluvní stranu (pracovníka) pracovní podmínky zahrnující místo
výkonu práce, doba práce a pracovní nástroje. Dochází tak ke kombinaci testu nadřízenosti a integrace.
Soudy však zohledňují též cíle výdělečné činnosti a tedy fakt ekonomické závislosti pracovníka na za-
davateli práce. Tak rozhodnutí Cour de cassation č. 5371 z 19. 12. 2000. Dále srov. Casale, G. (ed.):
The Employment Relationship, A Comparative Overview, International Labour Office, Hart, Geneva
2011, str. 151 a 152 a tam zmíněnou judikaturu. V rozsudcích č. 5034, 5035 a 5036 ze 4. 12. 2001
Nejvyšší soud dokonce za zaměstnace považoval též frenčízanty, kteří práci konali v prostorách určených
společností za podmínek a cen stanovených touto společností.
1062
Jde o právo zadavatele práce uzpůsobit výkon práce pracovníka takovým způsobem, aby byl funkční
a užitečný z hlediska účasti pracovníka ve výrobním procesu.
1063
Thematic Report 2009, Characteristics of the employment Relationship, str. 16. Dokument dostupný
na adrese uvedené v použité literatuře.
1064
Galvas, M; Gregorová, Z.; Hrabcová, D.: Základy pracovního práva, str. 22. Barancová, H.: Ústavní
právo svobodně se sdružovat a současný stav kolektivního pracovního práva v Slovenskej republike.
v České republice. In: Právo a zaměstnaní, č. In: Právo a zaměstnání, č. 1/2002, s. 1/2002, s. 14. 14.
Srov. čl. 18/1 polského zákoníku práce.
1065
Hurdík, J.: Zásady soukromého práva, str. 68.
1066
Stalo se tak na základě tajného přípisu vůdce DAF (Führer der Deutschen Arbeitsfront) Roberta Leye
z 21. 4. 1933, k rozbití svobodných odborů došlo 2. 5. 1933. Kranig, A.: Lockung und Zwang Zur
Arbeitsverfassung im Dritten Reich, in Schriftenreihe der Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte č. 47,
Stuttgart, Deutsche Verlags-Anstalt, 1983, str. 20.