Table of Contents Table of Contents
Previous Page  205 / 284 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 205 / 284 Next Page
Page Background

203

Též v zahraničí se objevují četné problémy spojené s identifikací určitých kategorií

osob jako zaměstnanců. Pokud tuto otázku nevyřeší zákonodárce přímo přiznáním

pracovněprávního statusu, používá judikatura k jejich klasifikaci buď modifikovaný

test nadřízenosti (např. italský koncept

eterodirezione,

1060

francouzská koncepce

servi-

ce organisé,

1061

či

německá

Fremdnützikeit

1062

), nebo jiný test, zejména test pracovní

smlouvy a test ekonomické reality. Přes existenci těchto zásadních výzev pro moderní

pracovní právo je nutno zdůraznit, že test nadřízenosti zaměstnavatele zůstává v české

i zahraničních úpravách

1063

nejdůležitější pomůckou při identifikaci závislé práce a je

takto úspěšně dlouhodobě používán jak tuzemskými, tak zahraničními soudy.

ͭ. Koaliční svoboda

V odborné literatuře je celkem shoda v chápání koaliční zásady jako základní zá-

sady pracovního práva.

1064

Tato zásada sice nebývá obvykle zmiňována jako soukro-

moprávní zásada, její působení lze však vysledovat v úpravě tvorby vůle kolektivů.

1065

V pracovním právu má koaliční svoboda přinejmenším dvojí význam. Historická zku-

šenost jednoznačně potvrzuje, že v nacistickém

1066

i komunistickém režimu shodně

došlo v rámci boje o uchopení moci nejprve k potlačení svobodné činnosti zástupců

zaměstnanců (jako potenciálních zdrojů boje proti totalitnímu režimu). Zástupci za-

městnanců, ať již v podobě podnikových rad, závodních rad či odborových organizací,

byli záhy rozpuštěni nebo násilně sjednoceni v jednotné postátněné organizaci. Proto

1060

Vedle klasických součástí nadřízenosti jsou jako subsidiární (pomocné) znaky používána inkorporace

do organizace práce zadavatele práce, absence hospodářského rizika u pracovníka, povinnost dodržovat

určené pracovní hodiny a výkon práce prostředky a s materiálem nepatřícím pracovníkovi.

1061

Předmětem posouzení již není pouze samotná práce, ale právo jedné smluvní strany jednostranně a při-

tom závazně stanovit pro druhou smluvní stranu (pracovníka) pracovní podmínky zahrnující místo

výkonu práce, doba práce a pracovní nástroje. Dochází tak ke kombinaci testu nadřízenosti a integrace.

Soudy však zohledňují též cíle výdělečné činnosti a tedy fakt ekonomické závislosti pracovníka na za-

davateli práce. Tak rozhodnutí Cour de cassation č. 5371 z 19. 12. 2000. Dále srov. Casale, G. (ed.):

The Employment Relationship, A Comparative Overview, International Labour Office, Hart, Geneva

2011, str. 151 a 152 a tam zmíněnou judikaturu. V rozsudcích č. 5034, 5035 a 5036 ze 4. 12. 2001

Nejvyšší soud dokonce za zaměstnace považoval též frenčízanty, kteří práci konali v prostorách určených

společností za podmínek a cen stanovených touto společností.

1062

Jde o právo zadavatele práce uzpůsobit výkon práce pracovníka takovým způsobem, aby byl funkční

a užitečný z hlediska účasti pracovníka ve výrobním procesu.

1063

Thematic Report 2009, Characteristics of the employment Relationship, str. 16. Dokument dostupný

na adrese uvedené v použité literatuře.

1064

Galvas, M; Gregorová, Z.; Hrabcová, D.: Základy pracovního práva, str. 22. Barancová, H.: Ústavní

právo svobodně se sdružovat a současný stav kolektivního pracovního práva v Slovenskej republike.

v České republice. In: Právo a zaměstnaní, č. In: Právo a zaměstnání, č. 1/2002, s. 1/2002, s. 14. 14.

Srov. čl. 18/1 polského zákoníku práce.

1065

Hurdík, J.: Zásady soukromého práva, str. 68.

1066

Stalo se tak na základě tajného přípisu vůdce DAF (Führer der Deutschen Arbeitsfront) Roberta Leye

z 21. 4. 1933, k rozbití svobodných odborů došlo 2. 5. 1933. Kranig, A.: Lockung und Zwang Zur

Arbeitsverfassung im Dritten Reich, in Schriftenreihe der Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte č. 47,

Stuttgart, Deutsche Verlags-Anstalt, 1983, str. 20.