Table of Contents Table of Contents
Previous Page  209 / 284 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 209 / 284 Next Page
Page Background

207

nosti.

1081

Dalším chybějícím znakem je výkon práce na odpovědnost zaměstnavatele.

K otázce úplatnosti viz dále.

1082

Pokud se jedná o zahraniční úpravu, pak lze najít

případy, kdy statutár může být zaměstnancem, splňuje-li obecné znaky závislé práce,

i právní řády, které u statutárů vylučují pracovněprávní status.

1083

Vztah mezi společností a jejím jednatelem je tedy dle české úpravy vztahem ob-

chodněprávním, který se řídí právní úpravou vztahů mezi obchodními společnostmi

a jejich statutárními orgány obsaženou v obchodním zákoníku. Z obchodněprávního

režimu vyplývají nemalé odlišnosti týkající se vzniku, obsahu i skončení obchodně-

právního vztahu oproti pracovnímu poměru. Absentující ochrana před skončením

výkonu funkce jednatele, omezená odpovědnost i jednodušší režim schvalování od-

měny jsou důvody, které vedly řadu jednatelů již od začátku 90. let minulého století

ke sjednání pracovní smlouvy s druhem výkonu práce zcela či alespoň z převážné části

zahrnujícího obchodního vedení společnosti (obvykle pozice generálního, obchodního

nebo finančního ředitele).

1084

Často „pracovní smlouvu“ podepisovala jedna a tatáž

osoba jednou jako statutár, po druhé jako zaměstnanec.

1085

Jedna a tatáž osoba tak byla

současně jednatelem a vedoucím zaměstnancem u též společnosti, tento souběh funkcí

jednatele a zaměstnance vykonávající obchodní vedení ovšem nebyl do 31. 12. 2011

právně dovolen.

I když není z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR zcela jasné, zda se tento zá-

věr vztahuje i na pracovní smlouvy uzavřené s jednatelem předtím, než byl jmenován

do funkce jednatele, mezi odbornou veřejností je tento závěr hojně rozšířen a v každém

případě je osud takového pracovněprávního vztahu přinejmenším velmi nejasný.

1086

1081

Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 05. 2000, sp. zn. 32 Cdo 524/2000 a 32 Cdo 525/2000,

publikované v Právních rozhledech, 2000, č. 8, s. 353.

1082

Odlišné je dále zaměření ochranné funkce, chráněna je společnost před neoprávněným jednáním.

1083

Thematic Report 2009, Characteristics of the employment Relationship, str. 27 a násl. Dokument do-

stupný na adrese uvedené v použité literatuře.

1084

Obdobně někteří zvolili namísto jednatele funkci prokuristy. Zdánlivá výhoda takovéhoto uspořádání

byla v tom, že prokurista je stejně jako jednatel zapsán v obchodním rejstříku a prokurista tak ve vztahu

ke třetím osobám nemusel prokazovat svoje oprávnění jednat za společnost pověřením nebo plnou mocí.

K závěru, že ani činost prokuristy není výkonem závislé práce srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne

13. 12. 2005, sp. zn. 21 Cdo 525/2005, publikovaný in Soudní judikatura, 2006, č. 4, str. 194 nebo

rozsudek Nejvyššího soudu z 18. 12. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1269/2003. Dále též rozhodnutí Nejvyššího

soudu ze dne 25. 11. 2009, sp.zn. 23 Cdo 2713/2009.

1085

Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 17. 11. 1998, sp.zn. 21 Cdo 11/98, uveřejněném ve Sbírce

soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1999 pod pořadovým č. 63, rozvedl, že z ustanovení § 14 odst. 2

ZP 1965, jež vylučuje, aby jiného zastupoval ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastupovaného, lze

analogicky dovodit, že statutární orgán nemůže jménem společnosti jednat, jsou-li jeho zájmy v rozporu

se zájmy společnosti.

1086

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2010, sp.zn. 21 Cdo 4689/2008. Srov. též britskou

koncepci přechodné neplatnosti dle Passmore v. Morland in Kindl, J.: Kartelové a distribuční dohody,

Praha: C.H. Beck, 2009, s. 269 a násl.