SLP 02 (2013)

210 / 284

208
Judikatura opakovaně v této souvislosti vyslovila nepřípustnost souběhu funkce jed-
natele a vedoucího zaměstnance.1087 Z uvedeného vyplývá, že pokud např. společnost
platila svému jednateli za výkon jeho pracovněprávní pozice zahrnující obchodní ve-
dení „mzdu“, a to na základě pracovní smlouvy uzavřené před 1. 1. 2012, a poskyto-
vání takové „mzdy“ neschválila valná hromada, nevznikl jednateli na takovou „mzdu“
nárok a jednatel by se mohl domáhat pouze obvyklé odměny ve smyslu obchodního
zákoníku.
Věčně zelený je ovšem strom života 1088 a právní úprava zná též případy statutárů,
kteří svou funkci vykonávají jak zaměstnanci. Tak je tomu např. u ředitele státního
podniku podle zákona o státním podniku, ředitele Vinařského fondu dle ust. § 32
odst. 2 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých
souvisejících zákonů, v platném znění, generálního ředitele České tiskové kanceláře
podle zákona č. 517/1992 Sb., o české tiskové kanceláři, v platném znění, generální-
ho ředitele Českého rozhlasu podle zákona o Českém rozhlasu, generálního ředitele
České televize dle zákona o České televizi a u statutárního orgánu banky dle ust. § 8
zákona č. 21/1992 Sb. o bankách, v platném znění.1089 S účinností od 1. 1. 2012
bylo do obchodního zákoníku vloženo nové ust. § 66d nazvané „Pověření obchodním
vedením“, které umožnilo za určitých podmínek, aby obchodní vedení konal jednatel
rovněž v pracovněprávním vztahu. 1090 obchodního zákoníku v tomto případě založil
právní fikci pracovněprávního statusu,1091 neboť ani v tomto případě není jiná osoba
oprávněna jednateli dávat závazné pokyny týkající se obchodního vedení společnosti.
1087 Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 11. 1998, sp. zn. 21 Cdo 11/98. Dále lze odkázat na roz-
hodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2005, sp.zn. 26 Cdo 781/2005, rozhodnutí Nejvyššího soudu
ze dne 14. 01. 2010, sp.zn. 21 1861/2008, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 04. 2004, sp.zn. 21
Cdo 2642/2003 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 08. 2005, sp.zn. 29 Odo 801/2005. V praxi
se vyskytuje též souběh s pracovněprávním vztahem založeným dohodou o práci konané mimo pracovn
poměr. Tak rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. října 2005, sp.zn. 26 Cdo 781/2005. Z totožné
slovenské judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Cdo 92/97 a 4 Sžso 29/2007. Srov. též terminologicky
odlišné usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 3. 2007,
sp. zn. 15 Tdo 1316/2006. K odlišným názorům zejména K. Eliáš in Eliáš, K.: Variabilita života a práv-
nická schémata (K souběhu pracovního poměru s členstvím ve statutárním orgánu obchodní korpora-
ce), Obchodněprávní revue, 2009, č. 10, s. 271 a násl.
1088 Johann Wolfgang von Goethe: Faust (1806): „Grau, teurer Freund, ist alle Theorie, und grün des Lebens
goldner Baum.“
1089 Srov. však stanovisko D.Tyraje „Vedoucí zaměstnanec banky“, uveřejněno dne 30. 9. 2010 na adrese
banky_a_zalozny/download/faq_vedouci_zamestnanec.pdf (cit: 9. 11. 2011). Dále lze poukázat na po-
znatky judikatury, byť se Nejvyšší správní soud zabýval statusem statutárního orgánu pouze z hlediska
veřejnoprávního systému pojištění. Srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 04. 2004,
sp.zn. 3 Ads 39/2003, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 10. 2006, sp.zn. 3 Ads 55/2005
a rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 14. března 2005, sp. zn. I. ÚS 419/04.
1090 Stalo se tak čl. I bodem 27 zákonem č. 351/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní
zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
1091 Zákonodárce presumuje existenci výkonu závislé práce v situaci, kdy se o její výkon jednat nemůže.