208 / 284
206
kolektivní smlouvy ani po řízení před zprostředkovatelem a smluvní strany nepožádají
o řešení sporu rozhodce. Stávkou se rozumí částečné nebo úplné přerušení práce za-
městnanci; solidární stávkou stávka na podporu požadavků zaměstnanců stávkujících
ve sporu o uzavření jiné kolektivní smlouvy. Právo na stávku lze vykonat nejen ve spo-
ru o uzavření kolektivní smlouvy, ale i za účelem obrany jiných hospodářských a so-
ciálních zájmů zaměstnanců u jejich zaměstnavatele.
1074
Neexistence zákonné úpravy
stávky, s výjimkou shora uvedeného zákona, na druhou stranu ani neznamená, že by
soud nemohl o tom, zda je stávka nezákonná, rozhodovat.
1075
Tento poznatek potvrdil
též Nejvyšší soud Slovenské republiky.
1076
Právo na stávku musí být vykonáváno způ-
sobem, který šetří jak práva osob na stávce nezúčastněných, tak práva zaměstnavatele.
Účast na stávce neopravňuje zúčastněného k tomu, aby nad míru nezbytnou pro reali-
zaci práva na stávku omezoval práva jiných osob.
1077
ͮ. Jednatel zaměstnancem
Fyzická osoba nekoná dle české úpravy funkci statutárního orgánu zásadně v pra-
covněprávním vztahu.
1078
Není ani možné, aby byl zaměstnanec vyslán jako agenturní
zaměstnanec k výkonu funkce statutárního orgánu k uživateli.
1079
Důvodů je více, ten
základní spočívá v neexistenci nadřízeného „služebního pána“.
1080
Není zde osoba, kte-
rá by byla oprávněna udělovat statutárnímu orgánu, v našem případě jednateli, právně
závazné pokyny směřující k určování práce, její organizace a zejména kontroly plnění
těchto úkolů. Touto nadřízenou osobou nemůže být společník, valná hromada, jiný
jednatel ani další osoba (např. z ovládající společnosti), neboť dle ust. § 194 odst. 4
druhá věta aplikovaného na základě ust. § 135 odst. 2 obchodního zákoníku obdobně
není nikdo oprávněn dávat jednateli pokyny týkající se obchodního vedení společ-
1074
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2104/2001.
1075
Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 2 Co 157/97.
1076
Rozsudek Nejvyššího soudu SR, sp. Zn. zn. 1 Co 10/98. 1 Co 10/98.
1077
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2489/2000.
1078
Viz rozsudek Vrchního soudu v Praze ze 21. 4. 1993, sp. zn. 6 Cdo 108/92, uveřejněný in Sbírka soudních
rozhodnutí a stanovisek, 1995, pod pořadovým č. 13; nebo usnesení Nejvyššího soudu z 15. 1. 2003, sp.
zn. 21 Cdo 963/2002. Z hlediska povinnosti odvádět pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti se však statutární orgán (jednatel) ocitá v situaci velmi podobné pozici zaměstnance
a patří tudíž mezi obligatorní poplatníky pojistného, k tomu viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze
dne 21. 12. 2005, č.j. 6 As 11/2004-71, publikovaný in Právo pro podnikání a zaměstnání, 2006, č. 4,
příloha str. 68-71. Dále např. Štenglová, I.: Ještě několik poznámek k zákonnému zastoupení obchodní
společnosti či družstva členem statutárního orgánu, Obchodněprávní revue, 2009, č. 4, s. 102 a násl. Též
pro účely daně z příjmů fyzických osob je příjem jednatele z činnosti konané pro společnost vyplývající
z předmětu její činnosti považován za příjem ze závislé činnosti. Srov. ust. § 6 odst. 1 písm. b) zákona
o dani z příjmů a rozhodnutí Nejvyšší správního soudu ze dne 22. 12. 2004, č.j. 5 Afs 81/2004-53.
1079
Obdobně viz Barancová, H. aj.: Vysílání zaměstnanců, Plzeň, Aleš Čeněk, 2009, str. 98, autorem je
J. Škubal.
1080
Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2007, sp.zn. 21 Cdo 2093/2006.