213 / 284
211
S vyloučením/nevyloučením aplikace pracovněprávní úpravy odpovědnosti jednate-
le/zaměstnance souvisí další speciální úprava obsažená v ust. § 66d odst. 3 obchodního
zákoníku. Dle tohoto ustanovení musí být odměna jednatelů konajících práci v pra-
covněprávním vztahu také schválena valnou hromadou (resp. jediným společníkem)
stejně jako u standardní obchodněprávní smlouvy o výkonu funkce jednatele. Nabízí
se otázka, jaká výše mzdy se uplatní v případě, že valná hromada, resp. společník žád-
nou výši mzdy neschválí. Bylo by absurdní, aby se jednalo o minimální mzdu či nej-
nižší úroveň zaručené mzdy, když uzavřením pracovní smlouvy a schválení/neschválení
mzdy valnou hromadou, resp. jediným společníkem nemá dále vliv na to, že ve zbytku
zůstává zachována obchodněprávní povaha vztahu jednatele ke společnosti. Pokud ne-
bude mít jednatel schválen odměnu za obchodněprávní výkon funkce jednatele valnou
hromadou, resp. jediným společníkem, samostatně nebo v rámci smlouvy o výkonu
funkce jednatele, má stále nárok na obvyklou odměnu dle obchodního zákoníku.
Speciální úprava rozhodování o výši odměny za výkon práce otevírá otázku, kdo
rozhoduje v případě souvisejících institutů jako je náhrada mzdy či peněžité nebo
nepeněžité benefity, které jsou spojené buď s výkonem práce, nebo pouze s existencí
pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli, o jejich přiznání/odejmutí? Logika speci-
ální úpravy v ust. § 66d obchodního zákoníku velí rozhodování i o jejich poskytnutí
svěřit valné hromadě, společníku. K současným výkladovým problémům tak přistu-
pují další. Novela ust. § 66d obchodního zákoníku navíc umožňuje sjednat částečný
souběh funkce jednatele a vedoucího zaměstnance až od 1.1.2012, a proto nelze ani
dovozovat, že přijetí výše uvedené novely automaticky řeší problém nedovoleného sou-
běhu funkcí, který nastal před tímto dnem. V následujících kapitolách budou nejprve
osvětleny základní rozdíly obchodněprávního a pracovněprávního režimu jednatele
a zaměstnance a následně načrtnuty možnosti řešení existujícího souběhu funkcí jed-
natele zaměstnance.
ͮ.ͭ Základní odlišnosti obchodněprávního a pracovněprávního režimu
jednatele
Právní vztah vyplývající z funkce jednatele je založen zvolením jednatele valnou
hromadou (případě jmenováním jediným společníkem). Funkce jednatele pak zaniká
obvykle vzdáním se této funkce ze strany jednatele anebo odvoláním jednatele val-
nou hromadou, resp. rozhodnutím jediného společníka, které nemusí být zdůvodněno
a nabývá obvykle účinnosti okamžikem přijetí tohoto rozhodnutí. Jednateli náleží ze-
jména obchodní vedení společnosti.
1103
Standardně bývá mezi společností a jednatelem
1103
Vzhledem k tomu, že obchodní zákoník ani jiné právní předpisy nedávají příliš vodítko k tomu, co se
rozumí obchodním vedením, musíme vycházet z judikatury, která např. obchodní vedení vymezila jako
„řízení společnosti, tj. zejména organizování a řízení její podnikatelské činnosti, včetně rozhodování
o podnikatelských záměrech“, anebo „organizace a řízení podniku, který náleží společnosti, řízení za-
městnanců, rozhodování o provozních záležitostech, tj. např. zásobování, odbyt, reklama, vedení účet-
nictví“. Viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 479/2003 ze dne 25. 8. 2004 a rozhod-
nutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 5 Tdo 94/2006 ze dne 5. 4. 2006.