212 / 284
210
ho zákoníku (zřejmě pouze tzv. méně významnou rozhodovací činnost)
1098
a vykonávat
je v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy či dohody o práci konané mimo
pracovněprávní vztah.
1099
Zákonodárce se sice nechal původně inspirovat rozlišením
činnosti statutára na zcela základní okruhy rozhodování a na tzv. méně významnou
rozhodovací činnost,
1100
schválená dikce ust. § 66d odst. 4 obchodního zákoníku
však nakonec takovému rozlišování neodpovídá. Pověření obchodním vedením dle
předmětného ustanovení totiž nezahrnuje pouze rozhodování o základním zaměření
obchodního vedení společnosti a rozhodování o pověření obchodním vedením, ale
též účast na zasedání statutárního orgánu, ani jiné činnosti v rámci obchodního ve-
dení společnosti, které obchodní zákoník nebo jiný právní předpis svěřuje do výlučné
působnosti statutárního orgánu. Pokud bude v průběhu času nutné, aby pověřený
zaměstnanec konal jiné pracovní úkoly, než kterými byl pověřen (přítom se ale stále
bude jednat o obchodní vedení), bude nutné opět, má-li je konat jako zaměstnanec,
jej formálně pověřit jejich výkonem.
Pověření obchodním vedením zůstala pochopitelně dle ust. § 66d odst. 2 obchod-
ního zákoníku nedotčena odpovědnost jednatelů za porušení povinností jednat s péčí
řádného hospodáře,
1101
diskutabilní je však její rozsah. Odpovídají jednatelé též za veš-
kerou škodu způsobenou jednáním zaměstnance pověřeného obchodním vedením
nebo pouze za špatný výběr osoby, která bude pověřena obchodním vedením?
1102
V ja-
kém režimu odpovídá sám jednatel/zaměstnanec? Ust. § 66d obchodního zákoníku
zakotvilo možnost výkonu obchodního vedení v pracovněprávním vztahu. Využije-li
společnost této možnosti a pověří jednatele výkonem obchodního vedení v pracov-
něprávním vztahu a tento obchodní vedení skutečně koná v pracovněprávním vzta-
hu, pak za porušení povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti
s ním, musí odpovídat v pracovněprávním režimu. Jinak by došlo k absurdní situaci,
kdy sice ust. § 66d odst. 1 obchodního zákoníku umožňuje jednateli stát se zaměst-
nancem pouze v mezeném rozsahu.
1098
Srov. Eliáš, K.: Hodnotový výklad zákona a inspirace ze starých textů, Bulletin advokacie, 2010, č. 9,
s. 25 a násl. a Štenglová, I.: Ještě několik poznámek k zákonnému zastoupení obchodní společnosti či
družstva členem statutárního orgánu, Obchodněprávní revue, 2009, č. 4, s. 102 a násl. I. Rada v této
souvislosti trefně hovoří o „horní“ a „dolní“ hranici obchodního vedení; srov. Rada, I.: Souběh znovu
a jinak, Právní rádce, 2009, č. 6, str. 4 a násl.
1099
K nejasným hranicím obchodního vedení srov. Černá, S.; Čech, P.: Kde jsou hranice obchodního
vedení? Právní fórum, 2008, č. 11, s. 453 a násl. Dále též rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne
5. 4. 2006, sp. zn. 5 Tdo 94/2006.
1100
Štenglová, I.: Ještě několik poznámek k zákonnému zastoupení obchodní společnosti či družstva členem
statutárního orgánu, Obchodněprávní revue, 2009, č. 4, s. 102 a násl.
1101
Štenglová, I.: Ještě několik poznámek k zákonnému zastoupení obchodní společnosti či družstva členem
statutárního orgánu, Obchodněprávní revue, 2009, č. 4, s. 102 a násl.
1102
Dle autora statutární orgán v takovém případě odpovídá za nedostatečnou odbornou péči při výběru
osoby pověřené obchodním vedením, nikoliv však za chyby, jichž se dopustí náležitě vybraná pověřená
osoba při výkonu své funkce. Jinak Bělina in Bělina/Drápal a kol. Zákoník práce, komentář, 3 vyd.,
C.H. Beck 2012, komentář k ust. § 4, výkladový bod IV i další autoři.