![Show Menu](styles/mobile-menu.png)
![Page Background](./../common/page-substrates/page0207.jpg)
205
následujícím po té, kdy byl ministerstvu vnitra doručen návrh na její evidenci.
Organizace zaměstnanců nebo zaměstnavatelů nepodléhají rozpuštění nebo pozastave-
ní činnosti administrativní cestou (čl. 4 Úmluvy MOP 87). Organizace zaměstnanců
mají právo ustavovat federace a konfederace, jakož i stát se jejich členy, a každá orga-
nizace, federace nebo konfederace má právo se stát členem mezinárodních organizací
zaměstnanců a zaměstnavatelů.
Koaliční svoboda se uplatňuje též v činnosti odborových organizací, protože jejich
činnost stejně jako činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních
zájmů
1071
mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnos-
ti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod
druhých. Základním úkolem odborové organizace je kolektivně vyjednávat se zaměst-
navatelem.
1072
Prostřednictvím kolektivních smluv mohou (nikoliv musí) zaměstnava-
tel a zástupci zaměstnanců lépe než zákonodárce zohlednit vlastní možnosti a zájmy
a uzavřít kompromis o pracovních a mzdových podmínkách, za nichž bude konána
závislá práce. Vedle obecné možnosti odchýlit se od zákona (ust. § 2 odst. 3 ZP), lze
např. pouze v kolektivní smlouvě prodloužit vyrovnací období pro průměrnou týdenní
pracovní dobu (ust. § 83 odst. 1 ZP), pro práci přesčas (ust. § 93 odst. 4 ZP), pro další
dohodnutou práci přesčas ve zdravotnictví (ust. § 93a odst. 3 ZP), vyloučit z aplikace
nejnižší úroveň zaručené mzdy (ust. § 112 odst. 2 ZP) atd.
Dále je nutno zmínit, že platná úprava podřizuje individuální pracovní smlouvy
kolektivním smlouvám, a to i u zaměstnanců nečlenů odborové organizace, která je
smluvní stranou dané kolektivní smlouvy. Zaměstnanec je vázán kolektivní smlouvou,
aniž by s tím musel předem souhlasit. V případě extenze vyšších kolektivních smluv
tento znak platí též do značné míry o zaměstnavatelích, kteří neuzavřeli kolektivní
smlouvu vyššího stupně.
Pro ochranu hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců má klíčový význam
právo stávky jako nejdůležitější ústavně garantovaný prostředek stávkového boje. Toto
právo přísluší v zásadě všem osobám bez rozdílu (s výjimkou soudců, prokurátorů
a příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů) a ve stejném rozsahu. Zákon
je může omezit jen vůči osobám v profesích a při činnostech vyjmenovaných v čl. 44
Listiny.
1073
Tímto zákonem je zákon o kolektivním vyjednávání, který upravuje stávku
jako krajní prostředek ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy, nedojde-li k uzavření
1071
Dle důvodové zprávy např. samosprávné komory svobodných povolání.
1072
Ač obecně je sociální standard garantovaný českým zákonodárstvím vysoký, vyjednávací prostor pro
sjednávání kolektivních smluv se rozšiřuje. Kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouvy by se tak opět
měly stát hlavním a nejdůležitějším nástrojem udržování podnikového sociálního smíru. K radikálnímu
kroku/oslabení výlučnosti odborové organizace se odhodlal pouze slovenský zákonodárce, když do jisté
míry zrovnoprávnil dohody sjednané mezi dalšími zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelem. Jedná se
o „Dohodu so zamestnaneckou radou alebo zamestnaneckým dôverníkom“ dle ust. § 233a slovenského
zákoníku práce. Nároky, ktoré by vznikli z této dohody se však
„uplatňujú a uspokojujú len v rozsahu
dohodnutom v pracovnej zmluve“.
1073
Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 61/04.