27 / 284
25
c) určení, po konzultaci s nejreprezentativnějšími sociálními partnery, že pracující
o určité charakteristice, obecně nebo specificky pro určité odvětví, musí být
považováni za buď zaměstnance, či osoby samostatně výdělečně činné.
Členové by dle bodu 12 Doporučení měli zvážit, zda jasně nedefinovat předpoklady
použitelné pro určení nadřízenosti či závislosti. V bodu 13 Doporučení je nabídnut
demonstrativní výčet kritérií, nasvědčujících tomu, že se v daném případě jedná o pra-
covní poměr. Jedná se o
a) skutečnost, že práce je vykonávána dle pokynů a pod kontrolou jedné ze smluv-
ních stran, pracovník je integrován do organizace podniku, práce je konána výlučně
či převážně ku prospěchu druhé osoby, práce musí být konána osobně pracovníkem,
práce je konána v určité době, práce je konána na určitém místě stanoveném či sjed-
naném zadavatelem práce, výkon práce trvá po určitou dobu a vykazuje kontinuitu,
výkon práce vyžaduje pracovníkovu dostupnost nebo pracovník koná práci s pomocí
nástrojů, materiálu či strojů dodaných zadavatelem práce,
b) opakovaná platba odměny za práci, skutečnost, že odměna za práci je jediným
či hlavní zdroj příjmů zaměstnance, existence ujednání o naturální mzdě, tj. výplatě
odměny v jídle či v odpuštění platby za ubytování nebo dopravu, uznání nároků na tý-
denní odpočinek, roční dovolenou, cestovní náhrady či absence finančního rizika pro
pracovníka.
Rozhodování o existenci pracovního poměru by mělo být v pravomoci soudů či
rozhodců, k nimž mají zaměstnavatelé i zaměstnanci garantován skutečný přístup.
Kompetentní autority by měly zajistit dodržování práva např. prostřednictvím dozoru
ze strany inspekce práce a spolupráce této instituce se správami sociálního zabezpeče-
ní a finančními úřady (srov. kapitolu Pojem závislé práce z hlediska práva sociálního
zabezpečení a práva daňového). Důraz by však měl být kladen nejenom na represi, ale
zejména na prevenci. Mělo by dojít k odstranění podnětů k obcházení pracovněprávní
úpravy, měl by být podporován sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Správní orgá-
ny by měly pravidelně monitorovat tyto procesy a programy, přičemž zvláštní pozor-
nost by měla být věnována sektorům ekonomiky, kde jsou zaměstnány převážně ženy.
Třetí část nazvaná Sledování a provádění (Monitoring and Implementation) pak
obsahuje ustanovení o nutnosti vnitrostátního sledování vývoje změn na trhu práce
(s důrazem na zastoupení mužů a žen) a v organizaci práce na tripartitní úrovni
a nutnosti sběru a vyhodnocování statistických dat v této oblasti. Nejreprezentativnější
sociální partneři by měli být nejen zúčastněni v procesu sběru dat, ale měli by být žá-
dání o spolupráci v oblasti expertních zpráv a technických studií. Výzkum by měl být
prováděn nejen na celostátní, ale též na místních úrovních a měla by být zvážena též
mezistátní spolupráce.
Bohužel již samotný proces projednávání Doporučení ukázal na zásadní politic-
ké problémy, které jsou spojeny jednoznačným a jasným vymezením závislé práce.
Projednávání Doporučení v rámci odborného výboru odhalilo výrazné rozpory mezi