SLP 02 (2013)

28 / 284

26
představami zaměstnavatelské a zaměstnanecké skupiny, zejména v oblasti definice a kri-
térií pracovního poměru.68 Některá ustanovení části II Doporučení (rovněž bod 13) tak
byla přijata přes odpor zaměstnavatelské skupiny a zástupci zaměstnavatelů nakonec
hlasovali proti přijetí doporučení i v rámci závěrečného pléna Mezinárodní konference
práce. Dalším zásadním problematickým bodem jednání se stala otázka mezinárodní
spolupráce a úlohy MOP v této oblasti, jejíž zahrnutí do Doporučení bylo pro za-
městnavatele nepřijatelné. Na základě návrhu členských států EU byl původní návrh
v tomto ohledu vyčleněn do zvláštní rezoluce, jež se týká role Mezinárodního úřadu
práce (MÚP) při implementaci a sledování způsobů slaďování mechanismů vnitro-
státní politiky členských států tak, jak stanoví Doporučení, a dále vytváří prostor pro
MÚP na poli mezinárodní výměny informací a tvorbě srovnávacích studií.69
Vláda ČR přijala dne 16. května 2007 usnesení č. 505,70 kterým vzala Doporučení
na vědomí, Doporučení bylo následně předloženo Parlamentu ČR. Poslanecká sně-
movna jej projednala dne 30. 10. 2007 jako sněmovní tisk 255 a dne 1. 2. 2008 vzala
na vědomí. 71 Senát Doporučení projednal jako senátní tisk č. 95 na 9. schůzi ve dnech
31. 10. a 1. 11. 2007. V obou případech se tak stalo bez jakékoliv věcné diskuze,
v podstatě za nezájmu ze strany politických stran. Vláda prohlásila, že cíl je naplněn
ust. § 1, 2 a 3 ZP. Ust. § 2 ZP obsahuje definici závislé práce, ust. § 3 ZP pak stanoví,
že závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu podle záko-
níku práce, není-li upravena zvláštními právními předpisy.
Tak jednoduché to ovšem není. Jak bude poukázáno dále, trpí samotná definice zá-
vislé práce obsažena v ust. § 2 ZP některými nedostatky. Rovněž účel ust. § 3 ZP není
zcela zřejmý a odpověď nedává ani důvodová zpráva. Jak správně poukazuje literatura
skutečnost, že zákoník práce upravuje výkon závislé práce, je z celého ZP zřejmá i bez
výslovného ust. § 3 ZP. 72 Přínosnost legislativního rozlišení základních pracovněpráv-
ních vztahů na pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných
mimo pracovní poměr je pochybná, kategorizace služby konané vojáky z povolání,
státními úředníky či příslušníky bezpečnostních sborů jako závislou práci pak přímo
svými důsledky škodlivá (více kapitola Soukromoprávní i veřejnoprávní úprava).
ͮ. Pojem pracovníka a pracovněprávního vztahu v unijním právu
Národní právní řády členských států jsou stále více ovlivňovány unijním právem.
Nejinak je tomu též při definování základních pojmů pracovního práva, jako je právě
68 Casale, G. (ed.): The Employment Relationship, A Comparative Overview, International Labour Office,
Hart, Geneva 2011, str .29.
69 Takvládnípředkládacízprávadostupn
(Cit.: 8. 7. 2012).
70 Usnesení je dostupné zde (Cit.: 8. 7. 2012).
71 Srov. a
htm#r1 (Cit.: 8. 7. 2012).
72 Srov. Bělina, Drápal a kol.: Zákoník práce, 1. vyd., velký komentář, C.H.Beck 2012, komentář k ust. § 3.