Table of Contents Table of Contents
Previous Page  30 / 284 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 30 / 284 Next Page
Page Background

28

covní smlouvy a podobné dohody, jejichž předmětem je výkon závislé práce, vykazují

určité zvláštnosti, které je odlišují od jiných druhů smluv, a to včetně těch směřujících

k zajištění služeb. Vytvářejí totiž trvající pouto, které zaměstnance, do určité míry, vtla-

čuje do organizační struktury podniku zaměstnavatele; tyto smlouvy jsou úzce spojeny

s místem, kde dochází k výkonu práce, což je určující pro aplikaci nutně použitelných

norem a kolektivních smluv. Toto „trvající pouto“ lze chápat jako vyjádření nadříze-

nosti zaměstnavatele, jako jedno z kritérií identifikace pracovníka.

86

K právní povaze vztahu, na základě kterého jsou takové aktivity konány, se však

při vymezování pojmu pracovník nepřihlíží.

87

Význam nemá ani vyšší či nižší úroveň

produktivity dotčené osoby, délka pracovního úvazku,

88

původ prostředků, z nichž je

odměňována, omezená výše její odměny či její výplata v naturáliích,

89

pokud se jedná

o skutečný a nezastřený výkon práce.

90

Postupně tak byli jako pracovníci označeni

zaměstnanci vykonávající práce na částečný úvazek,

91

sezónní práce, práce v souvislosti

s výukou (nikoliv však zdravotní rehabilitací), jakož i tzv. agenturní zaměstnanci.

92

Za skutečné a efektivní hospodářské činnosti nelze dle SD EU považovat ty činnosti,

které jsou pouze prostředkem pro převýchovu nebo začlenění osob, které je vykonáva-

jí.

93

Jak však SD EU výslovně podotkl, tento závěr je odůvodněn pouze zvláštnostmi

projednávaného případu, ve kterém se jednalo o osobu, která byla kvůli své drogové

závislosti zaměstnána na základě vnitrostátní právní úpravy mající za cíl poskytnout

práci těm, kteří v důsledku okolností spočívajících v jejich stavu nejsou schopni praco-

vat za obvyklých podmínek.

94

Při výkladu pojmu „pracovník“ obsaženém v čl. 48 SES a v nařízení č. 1612/68

o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství SD EU (byť cit. nařízení používá

pojem pracovníka nejednotně, hlava II. část I. cit. nařízení subsumuje pod pojem

pracovník pouze osoby, které již vstoupily na trh práce, zatímco v ostatních částech

stejného předpisu je nutno pojem pracovníka vykládat s podstatně širším obsahem)

judikoval, že tento pojem má specifický komunitární význam a je nutno jej vykládat

86

Dále srov. Nogler, L.: The Concept of Subordination in European and Comparative Law, University of

Trento Italy, 2009, str. 4 a násl.

87

Viz C-36/1974 Walrave a Koch.

88

Srov. Wlotzke, O.; Richardi, R.: Münchener Handbuch zum Arbeitsrecht, sv. I Individualarbeitrecht I.,

München, C.H. Beck, 2000, str. 263, autorem kapitoly je Birk.

89

Rozsudek SD EU C-456/02, Trojani, bod 15 a násl.

90

Viz rozsudek SD EU 53/81, Levin, bod 17 a násl., věc 139/85 Kempf, C-357/89 Raulin, bod 10; C-3/90

Bernini body 14 až 17, C-36/96 Günaydin, bod 31, C-98/96, Ertanir bod 43, a Birden, body 25 a 28,

C1/97, Birden a C-188/00, Kurz, bod 32.

91

Srov. rozhodnutí SD EU C 53/81, M Levin v. Secretary of State for Justice, dále např. C-102/88 Ruzius-

Wilbrink, C 139/85 Kempf v Staatssecretaris van Justicie nebo C 171/88 Rinner-Kuehn.

92

Viz Nielsen, R. Status and protection of migrant workers, General report for IX European Congress of

Labour and Social Security Law, str. 9-10.

93

Rozsudek SD EU 344/87, Bettray, bod 17.

94

Rozsudek SD EU 344/87, Bettray, bod 19.