61 / 284
59
nezakládá pouze závazky soukromoprávní, ale je-li smlouvou upraven poměr, který
by bez této smlouvy byl považován za veřejnoprávní, byl i závazek smlouvou převzatý
vyloučen z pravomoci soudů.
264
Pokud jde o zvláštní legislativní úpravu, pak např. dle dvorského dekretu ze 16. srp-
na 1841, č. 555 sb. z. s. spory státních úředníků se státem z jejich služebního poměru
nepatřily na pořad práva (to znamená, že tyto vztahy neměly soukromoprávní pova-
hu a neuplatnila se v jejich případě subsidiarita ABGB). Stejná úprava byla obsažena
v předpisech o obecních zřízeních (ustanovení § 24 zákona č. 16/1920 Sb. z. a n.).
265
Naopak v předpisech o služebním poměru zaměstnanců státních drah,
266
v předpisech
o obecních úřednících (ustanovení § 40 zákona č. 443/1919 Sb. z. a n.) a v před-
pisech o okresních zaměstnancích (zákon č. 444/1919, zákon č. 17/1920 a zákon
č. 478/1921) bylo stanoveno, že spory ze zaměstnaneckého poměru patří na pořad
práva (tj. jsou soukromoprávní povahy).
267
Přitom právě služební poměr zaměstnanců
čs. drah byl detailně upraven vládními nařízeními č. 15, 16 a 17 Sb. z. a n. z roku 1927,
která postavení těchto zaměstnanců konstituovala dle obdoby úředníka veřejného.
Dále existovala celá řada zvláštních předpisů, které výslovně prohlásily určité slu-
žební poměry za soukromoprávní povahy. Příkladem je vl. nařízení o řemeslnických
zaměstnancích v technické službě stavební a udržovací a v automobilním provozu
Československé pošty,
268
o sekundárních lékařích a asistentech (ustanovení § 8 odst. 2
a § 39 odst. 2 vl. nařízení č. 21/1927 Sb.), o ošetřovatelích (ustanovení § 7 odst. 3 vl.
nařízení č. 22/1927 Sb.), lékařích (vl. nařízení č. 23/1927 Sb.), o přidělených zaměst-
nancích (ustanovení § 10 odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 1. října 1945,
č. 88 Sb., o všeobecné pracovní povinnosti) či dekret prezidenta republiky ze dne
27. října 1945, č. 110 Sb., o organizaci lidové a umělecké tvorby.
269
Vládní naříze-
ní č. 113/1926 Sb., o úpravě služebních a platových poměrů státních zaměstnanců
v pomocné kancelářské službě upravovalo jak zaměstnance v soukromoprávním slu-
žebním poměru (kancelářské pomocníky, kancelářské oficianty a vrchní kancelářské
oficianty),
270
tak zaměstnance ve veřejnoprávním poměru (pomocné kancelářské úřed-
níky).
271
Kancelářští oficianti a vrchní kancelářští oficianti přitom mohli za určitých
264
Boh. 1030/23 a Boh. Konfl. II/20.
265
Boh. 2340/23 a Boh. 1291/22.
266
Srov. Rouček, F.; Sedláček, J. a kol.: Komentář k Československému obecnému zákoníku občanskému
a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, reprint Olomouc, Praha ASPI 2002, sv. 1,
str. 79. Viz též ust. § 1 odst. 4 vl. nařízení č. 15/1927 Sb.
267
Srov. Rouček, F.; Sedláček, J. a kol.: Komentář k Československému obecnému zákoníku občanskému a ob-
čanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, reprint Olomouc, Praha ASPI 2002, sv. 1, str. 77.
268
Srov. ust. § 1 odst. 2 vl. nařízení 16/1927 Sb.
269
Ust. § 11 odst. 2 prohlásil služební poměry zaměstnanců veřejnoprávní korporace Ústředí lidové a umě-
lecké tvorby za soukromoprávní.
270
Srov. nadpis části první a ust. § 9 vl. nařízení č. 113/1926 Sb.
271
Srov. ust. § 88 odst. 1 vl. nařízení č. 113/1926 Sb.