58 / 284
56
setkat též s případy delegace, a to včetně negativní.
249
Vedle zákonodárce je nutno brát
v potaz též závěry soudů. Judikatura Nejvyššího soudu v některých případech s pomocí
subsidiární působnosti ustanovení § 1157 OZO dovodila analogické použití speciál-
ních předpisů.
250
ͯ.ͮ.ͯ Vztah soukromého a veřejného práva
Pro objasnění povahy závislé práce včetně reformy úřednického práva je důležité po-
znamenat, že rozvoj pracovního ochranného zákonodárství v širokém smyslu (tj. včet-
ně např. povinností zaměstnanců), stejně jako veřejnoprávních služebních poměrů, se
v českých zemích obdobně jako např. v Německu odehrával převážně mimo OZO.
Základním předpisem pro ochranné zákonodárství se postupně stal živnostenský řád,
který však byl doktrínou považován za veřejnoprávní předpis.
251
Zvláštní (pracovně-
právní) předpisy postupně vydávané tak nejen obsahovaly speciální úpravu k OZO, ale
též k živnostenskému řádu, protože i tento se vůči nim uplatnil v rozsahu své působ-
převážně v právu veřejném a čelední právo tak bylo považováno za součást práva správního, subsidiární
působnost OZO jako celku nebyla zpochybňována. Čelední smlouva byla považována za zvláštní druh
smlouvy služební. Úprava námezdní smlouvy se podpůrně uplatnila při zohlednění odlišných znaků če-
ledního poměru. Dalším příkladem je ust. § 14 zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 82 Sb. z. a n., kterým se
upravují právní poměry domovníků. Dle předmětného ustanovení platilo: „
O náhradě škody, jež přísluší
za bezdůvodné předčasné zrušení poměru, o jejím promlčení a o vysvědčení platí ustanovení obecného zákona
občanského o služební smlouvě.
“
249
Zákon ze dne 13. března 1925, č. 61 Sb. z. a n., o zachování pracovních (služebních) poměrů po dobu
cvičení ve zbrani (cvičení služebních), rozváděl mimo jiné ust. § 1154 OZO. V ust. § 3 zákona
61/1925 Sb. z. a n. však byla upravena legislativním příkazem (delegace) k aplikaci v závorce uvedených
zákonu o obchodních pomocnících, zákonu o statkových úřednících a zákonu o nároku obchodních
pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení na Slovensku a v Podkarpatské Rusi na pe-
něžité požitky v některých případech vojenské povinnosti. Stejně tak zákon ze dne 3. dubna 1925,
č. 67/1925 Sb. z. a n., kterým se zavádí placená dovolená pro zaměstnance, v ust. § 9 odst. 1 delegoval
výpočet náhrady mzdy za dobu dovolené zásadám obsaženým v ust. § 12, odst. 2. zákona ze dne 9. říj-
na 1924, č. 221/1924 Sb. z. a n. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Nejednalo
se tedy o výpočet zcela dle ust. § 12 odst. 2 zákona č. 221/1924, protože toto ustanovení nebylo možné
použít bez předchozí úpravy. Vedle této úpravy pak zákon č. 67/1925 zakotvil v ust. § 9 odst. 1, 2 a 3
některé odchylky od výpočtu náhrady mzdy dle zákona č. 221/1924. Další delegace byla obsažena v ust.
§ 9 odst. 3 zákona č. 67/1925. Cit. ustanovení ukládalo naturální požitky, pokud se na dobu dovolené
zastavovaly anebo se nevybíraly, počítat a oceňovat v penězích do náhrady dle obdoby ustanovení § 11
zák. č. 221/1924 Sb. z. a n. Dle ust. § 13 odst. 2 vl. nařízení č. 17/1927 Sb., o úpravě služebních a plato-
vých poměrů poštovních expedientů, poštovních pomocníků a poštovních poslů platilo: „
Rozsah tohoto
ručení jest dán všeobecnými normami občanského práva.
“ Zákon ze dne 17. prosince 1862, č. 1 ř. z., jímž
se uvádí zákoník obchodní, v čl. 65 vylučoval ze své úpravy čelední poměr. Dle předmětného ustanovení
platilo: „
Co se dotýče osob, kteréž při provozování živnosti obchodní služby čeledinské vykonávají, zůstaniž
při ustanoveních, ježto vydána jsou o služebním svazku čeledinstva.
“
250
Tak např. Nejvyšší soud dovodil, že ustanovení § 68 ochranného nařízení č. 276/1905 ř. z. je nutno po-
užít na každý případ, kdy se používá cirkulární pily, i když se nejedná o případ podniku živnostenského,
pro které bylo toto nařízení vydáno. Vážný obč. 10298 in Hlaváček, J.: Přehled judikatury pracovního
práva za rok 1930, Pracovní právo 1931, č. 6, str. 58.
251
Lukáš, J.: Zásady rázu sociálně-politického v rakouském právu občanském, Právník 1911, č. 1 a 2, str. 10.