60
podmínek být v soukromoprávním i veřejnoprávním poměru.
272
Ten samý problém
se týkal též pomocných zřízenců dle vl. nařízení č. 114/1926 Sb. o úpravě služebních
a platových poměrů pomocných zřízenců.
273
V neposlední řadě rozlišení soukromého a veřejného práva ztěžovala publicizace
soukromého práva, kdy zákony obsahovaly zmocnění pro zaměstnavatele jednostranně
upravovat obsah služebního poměru po vzoru veřejných úředníků (tak např. pro čs.
státní dráhy, Ústřední sociální pojišťovnu
274
nebo pro peněžní ústavy
275
), ač zaměst-
nanci těchto zaměstnavatelů byli v soukromoprávním poměru. Nejvyšší soud přitom
rozhodl, že o (soukromoprávních) požitcích zaměstnanců státních drah rozhoduje mi-
nisterstvo železnic správním aktem.
276
ͯ.ͮ.Ͱ Kolektivní pracovní právo
Kolektivním právem soudobá teorie rozumí souhrn všech právních norem upra-
vujících kolektivní pracovněprávní vztahy.
277
Těmi se pak rozumí vztahy mezi orgány,
které zastupují či reprezentují kolektivy zaměstnanců, a sdruženími zaměstnavatelů,
popřípadě jednotlivými zaměstnavateli, jejichž hlavním cílem je zlepšování pracovních
a mzdových podmínek zaměstnanců.
278
Za součást kolektivního pracovního práva se
dnes považuje též soubor norem, které jsou výsledkem kolektivního vyjednávání mezi
subjekty kolektivních pracovních vztahů obsažených zpravidla v kolektivních (tarif-
ních) smlouvách. Vracíme-li se zpět na počátek vývoje kolektivního pracovního práva,
pak je nutno konstatovat, že jeho rozvoj byl spíše dílem hospodářského života než
činem zákonodárce. V našem historickém exkurzu se nejprve zaměříme na vznik a le-
gislativní úpravu kolektivní smlouvy. Teprve následně se budeme věnovat vývoji právní
úpravy participace zaměstnanců na řízení podniku. Posloupnost výkladu je dána vý-
znamem obou právních figur pro vymezení závislé práce. Neboť přestože je kolektivní
smlouva dnes někdy považována za pojem podřazený účasti zaměstnanců na řízení
podniku,
279
jedná se o institut, jehož vznik nebyl v prvopočátku takto chápán.
Kolektivní smlouva je jevem římskému právu zcela neznámým. Nejinak tomu bylo
při tvorbě ABGB.
280
Teprve rozvoj průmyslové výroby a uzákonění koaliční svobody
v 80. letech 19. stol. daly vznik této nové figuře v hospodářském životě.
281
Díky zaklá-
dání velkých podniků docházelo k soustředění velkého počtu zaměstnanců se stejnými
272
Viz ust. § 88 odst. 1 vl. nařízení č. 113/1926 Sb.
273
Srov. ust. § 48 vl. nařízení č. 114/1926 Sb.
274
Srov. ust. § 67a) odst. 1, písm. f) a 60 odst. 4 zákona č. 221/1924.
275
Srov. čl. XXXI odst. 4 zákona č. 54/1932.
276
Rozhodnutí Nejvyššího soudu Vážný č. 9.875.
277
Hůrka a kol.: Pracovní právo, Plzeň, Aleš Čeněk 2011, str. 429, autorem D. Brůha.
278
Tak Tröster in Bělina a kol.: Pracovní právo, str. 427.
279
Tomeš, I.: Zaměstnanecká participace na řízení podniku, Právník 1991, č. 5, str. 371.
280
Srov. Witz, K.: Obecná závaznost kolektivních smluv pracovních, Pracovní právo, 1937, str. 162 a 175.
281
Rouček, F.; Sedláček, J. a kol.: Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a občan-
ské právo platné na Slovensku a Podkarpatské Rusi, reprint Olomouc, Praha ASPI 2002, sv. V., str. 194.