Table of Contents Table of Contents
Previous Page  62 / 284 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 62 / 284 Next Page
Page Background

60

podmínek být v soukromoprávním i veřejnoprávním poměru.

272

Ten samý problém

se týkal též pomocných zřízenců dle vl. nařízení č. 114/1926 Sb. o úpravě služebních

a platových poměrů pomocných zřízenců.

273

V neposlední řadě rozlišení soukromého a veřejného práva ztěžovala publicizace

soukromého práva, kdy zákony obsahovaly zmocnění pro zaměstnavatele jednostranně

upravovat obsah služebního poměru po vzoru veřejných úředníků (tak např. pro čs.

státní dráhy, Ústřední sociální pojišťovnu

274

nebo pro peněžní ústavy

275

), ač zaměst-

nanci těchto zaměstnavatelů byli v soukromoprávním poměru. Nejvyšší soud přitom

rozhodl, že o (soukromoprávních) požitcích zaměstnanců státních drah rozhoduje mi-

nisterstvo železnic správním aktem.

276

ͯ.ͮ.Ͱ Kolektivní pracovní právo

Kolektivním právem soudobá teorie rozumí souhrn všech právních norem upra-

vujících kolektivní pracovněprávní vztahy.

277

Těmi se pak rozumí vztahy mezi orgány,

které zastupují či reprezentují kolektivy zaměstnanců, a sdruženími zaměstnavatelů,

popřípadě jednotlivými zaměstnavateli, jejichž hlavním cílem je zlepšování pracovních

a mzdových podmínek zaměstnanců.

278

Za součást kolektivního pracovního práva se

dnes považuje též soubor norem, které jsou výsledkem kolektivního vyjednávání mezi

subjekty kolektivních pracovních vztahů obsažených zpravidla v kolektivních (tarif-

ních) smlouvách. Vracíme-li se zpět na počátek vývoje kolektivního pracovního práva,

pak je nutno konstatovat, že jeho rozvoj byl spíše dílem hospodářského života než

činem zákonodárce. V našem historickém exkurzu se nejprve zaměříme na vznik a le-

gislativní úpravu kolektivní smlouvy. Teprve následně se budeme věnovat vývoji právní

úpravy participace zaměstnanců na řízení podniku. Posloupnost výkladu je dána vý-

znamem obou právních figur pro vymezení závislé práce. Neboť přestože je kolektivní

smlouva dnes někdy považována za pojem podřazený účasti zaměstnanců na řízení

podniku,

279

jedná se o institut, jehož vznik nebyl v prvopočátku takto chápán.

Kolektivní smlouva je jevem římskému právu zcela neznámým. Nejinak tomu bylo

při tvorbě ABGB.

280

Teprve rozvoj průmyslové výroby a uzákonění koaliční svobody

v 80. letech 19. stol. daly vznik této nové figuře v hospodářském životě.

281

Díky zaklá-

dání velkých podniků docházelo k soustředění velkého počtu zaměstnanců se stejnými

272

Viz ust. § 88 odst. 1 vl. nařízení č. 113/1926 Sb.

273

Srov. ust. § 48 vl. nařízení č. 114/1926 Sb.

274

Srov. ust. § 67a) odst. 1, písm. f) a 60 odst. 4 zákona č. 221/1924.

275

Srov. čl. XXXI odst. 4 zákona č. 54/1932.

276

Rozhodnutí Nejvyššího soudu Vážný č. 9.875.

277

Hůrka a kol.: Pracovní právo, Plzeň, Aleš Čeněk 2011, str. 429, autorem D. Brůha.

278

Tak Tröster in Bělina a kol.: Pracovní právo, str. 427.

279

Tomeš, I.: Zaměstnanecká participace na řízení podniku, Právník 1991, č. 5, str. 371.

280

Srov. Witz, K.: Obecná závaznost kolektivních smluv pracovních, Pracovní právo, 1937, str. 162 a 175.

281

Rouček, F.; Sedláček, J. a kol.: Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a občan-

ské právo platné na Slovensku a Podkarpatské Rusi, reprint Olomouc, Praha ASPI 2002, sv. V., str. 194.