67 / 284
65
civilního řádu soudního. Zákon o pracovních soudech byl speciálním zákonem vůči
obecné úpravě v civilním řádu soudním. Pro řízení před pracovními soudy ve věci hro-
madných sporů tak platily některé odchylky oproti řízení dle civilního řádu soudního.
Odpůrce nemohl být např. donucen k účasti na jednání (ust. § 39 zákona o pracov-
ních soudech).
K účasti zaměstnanců na řízení podniku lze uvést, že povinnost ustavit závod-
ní radu přinesl pro každý samostatný hornický závod mimo vysoké pece, který za-
městnával aspoň 20 dělníků a trval aspoň půl roku, zákon ze dne 25. února 1920,
č. 144/1920 Sb. z. a n., o závodních a revírních radách při hornictví.
308
O rok později,
s účinností od 1. 1. 1922, přijalo Národní shromáždění zákon ze dne 12. srpna 1921,
č. 330/1921 Sb., o závodních výborech. Závodní výbor se povinně zřizoval pro každý
samostatný výdělečně činný závod, v němž bylo trvale (celoročně) zaměstnáno aspoň
30 zaměstnanců a který trval aspoň půl roku od zahájení výroby. Závodem se dle ust.
§ 1 odst. 2 citovaného zákona rozuměla každá hospodářská jednotka, která se lišila
správou nebo účtováním od správy nebo účtování jiných hospodářských jednotek té-
hož podnikatele. Základním úkolem závodních výborů bylo hájit a povzbuzovat hos-
podářské, sociální a kulturní zájmy zaměstnanců v závodě.
309
Zákon č. 330/1921 Sb.z.
a n. zřídil též rozhodčí komise, které řešily stížnosti.
308
„Úkolem závodní rady bylo spolupůsobit při dozoru na udržování a provádění hornicko-policejních
ustanovení zákonných neb úředních nařízení o ochraně dělnictva, hygieně provozu a na provádění
pracovního řádu, jakož i účastniti se dotčených komisionelních řízení; podávati návrhy na zlepšení
provozu; dohlédati na provádění a dodržování mzdových a platových smluv; spolupůsobiti při udržování
kázně; sprostředkovati při stížnostech; spolupůsobiti při propouštění dělníků; spravovati nebo spolu
spravovati dobročinná zařízení pro zaměstnance a nahlížeti do roční bilance, resp. účetní uzávěrky
podniku.“ Tato funkce souvisela s účastí zaměstnanců na správě dolů a na čistém zisku. Podle zákona
č. 143/1920 Sb. z. a n. náleželo zaměstnancům 10% čistého výtěžku. Spoluspráva podniků hornických
se zavedla pro podniky, pokud zaměstnávaly trvale více než 100 osob.
309
K tomu účelu jim zákon č. 330/1921 Sb. z. a n. ukládal: „
dozírati na zachovávání mzdových a pracovních
smluv a řádů, spolupůsobiti při sjednávání pracovních řádů, pokud nebyly stanoveny kolektivní smlouvou,
sjednanou mezi odborovými organisacemi; nahlížeti podle potřeby jedním členem závodního výboru k tomu
určeným za účasti zástupce závodu do mzdových a platových listin závodem vedených; ujednávati za sou-
činnosti odborových organisací zaměstnavatelských i zaměstnaneckých dodatky ku kolektivním smlouvám
sjednaným mezi uvedenými organisacemi, pokud to dovolovaly tyto kolektivní smlouvy; pečovati, aby se pro-
váděly a zachovávaly smíry, ujednané u smírčích orgánů, jakož i nálezy rozhodčích komisí; dozírati, aby
zachovávána byla zákonná ustanovení o ochraně zaměstnanců, zejména pokud se týče ochrany proti úrazům,
zdravotních opatření v závodě, pojištění zaměstnanců, upozorňovati správu závodu na shledané nedostatky
a dovolávati se příslušných státních úřadů dozorčích, zúčastniti se také jedním členem závodního výboru
k tomu určeným všech s tím souvisejících šetření a komisionálních řízení, konaných úředními dohlédacími
orgány v závodě; spolupůsobiti při udržování kázně a pořádku v závodě při disciplinárním řízení a pečo-
vati o dobrý poměr mezi správou závodu a zaměstnanci, nebo také mezi zaměstnanci v závodě navzájem.
Zejména také urovnávati nestranně spory, vznikající z příslušnosti k různým organisacím náboženským,
politickým nebo odborovým; spolupůsobiti způsobem poradním při hromadném propouštění zaměstnanců,
z příčin mimo pracovní poměr ležících, jakož i při propouštění jednotlivých zaměstnanců déle než tři léta
v závodě pracujících.
“