73 / 284
71
hláška upravila kolektivní odpovědnost celé pracovní skupiny za náhradu škody,
326
povinnost přidělených osob a jejich rodin pečovat o čistotu svoji, oděvu i příbytků,
povinnost uléhat k spánku v určitou hodinu, zákaz zdržování se mimo příbytek či
tresty za méně závažná porušení kázně a pracovní morálky (důtka, pokuta a přikázání
zvláštních prací) a za závažnější porušení povinností (trestal okresní národní výbor
(správní komise) vězením až do 1 roku). Vyhláška ministerstva vnitra č. 500/1945 Ú. l.
dále v čl. II odst. 3 stanovila: „
poukáže na zvláštní účet u okresního národního výboru
(okresní správní komise) (…) částky, kterých ušetřil tím, že neposkytuje přidělené osobě
placenou dovolenou, náhradu za t. zv. placené svátky, jakož i další placení mzdy podle
§ 1154 b) všeob. zák. obč., případně příslušných předpisů zákona o soukromých zaměst-
nancích.
“ Prováděcí předpis tedy ukládal zaměstnavateli odvod plnění, které zaměst-
navatel ušetřil, protože nebyl povinen osobě přidělené poskytnout plnění, jež by jinak
této osobě jako zaměstnanci náležely dle OZO a zákona o soukromých zaměstnancích.
Konečně v čl. II odst. 4 vyhláška ministerstva vnitra č. 500/1945 Ú.l. upravila: „
Poměr
těchto osob k zaměstnavatelům se pro obor sociálního pojištění považuje za poměr pracovní
(služební). Rovněž náhrada příslušející jim za vykonanou práci podle příslušných mzdo-
vých a platových úprav se považuje za započítatelný pracovní výdělek ve smyslu příslušných
předpisů o sociálním pojištění.
“
327
Dekret č. 71/1945 Sb. byl sice zrušen až zákoníkem práce s účinností k 1. 1. 1966,
vzhledem k urychlenému odsunu příslušníků německé a zčásti též maďarské národnos-
ti však měl převážně epizodní charakter.
328
Naproti tomu dekret č. 88/1945 Sb. pod-
statně ovlivnil vývoj úpravy zaměstnanosti (mobility pracovních sil) zejména v 50. letech
minulého století a značně zasáhl též do soukromoprávní koncepce služební smlouvy.
329
Dalším příkladem intenzivních veřejnoprávních zásahů do mobility pracovních sil
bylo vládní nařízení č. 16/1963 Sb., o umísťování absolventů vysokých škol, konzerva-
toří a středních odborných škol.
V souladu s ust. § 1 dekretu č. 88/1945 Sb. mohli být přiděleni všichni práce-
schopní muži ve věku od 16 do 55 let a ženy ve věku od 18 do 45 let k výkonu prací,
jejichž neodkladné provedení vyžadovaly důležité zájmy veřejné. Dosavadní pracovní
poměr přidělením nezanikal; přidělená osoba se posuzovala dle ustanovení § 9 dekretu
č. 88/1945 Sb. po dobu přidělení, jako by byla na dovolené ve svém dosavadním pra-
326
Čl. I odst. 1 vyhlášky ministerstva vnitra č. 500/1945 Ú.l. stanovil:
„tyto osoby jsou odpovědny za veškeré
předměty a nářadí jim svěřené a jsou povinny – vedle eventuelního potrestání – k náhradě vzniklé škody,
jestliže došlo k jeho poškození, jejich svévolností nebo nedbalostí. Nevypátrá-li se viník, ručí za vzešlou škodu
celá pracovní skupina.“
327
Vzhledem k výše zmíněné veřejnoprávní povaze vztahu založeného přidělením není možné presumovat, že
pro tento poměr platí podpůrně úprava služební smlouvy v OZO a zákoně o soukromých zaměstnancích.
328
Tzv. divoký odsun německého obyvatelstva proběhl bezprostředně po skončení válečných operací
a pokračoval až do Postupimské konference. Následný organizovaný odsun pak pokračoval do konce
roku 1946 a částečně též v roce 1947. Odsun maďarské menšiny proběhl v menším měřítku v roce 1946.
Srov. Kuklík, J: Mýty a realita tzv. Benešových dekretů, Praha, Linde 2002, str. 270, 274 a 276.
329
Tyto nepřímé účinky byly často napraveny až po roce 1989.