77 / 284
75
městnance, ale též průřezovou unifikaci postavení určité kategorie zaměstnanců (včet-
ně úředníků).
348
Pořadí unifikačních bylo přitom spíše nahodilé.
349
V případě dekretu č. 88/1945 Sb. o všeobecné pracovní povinnosti se to projevilo
přijetím zákona č. 70/1958 Sb. o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče
o pracovní síly, jehož cílem bylo komplexněji upravit zabezpečování pracovních sil pro
národní hospodářství. Zákon č. 70/1958 Sb. účinností k 10. 11. 1958 současně zrušil
část I. dekretu č. 88/1945 Sb. včetně ust. § 10 obsahujícího odkaz k aplikaci OZO.
Judikatura obecných soudů nicméně subsidiaritu k občanskému zákoníku i k zákonu
o soukromých zaměstnancích dovodila.
350
Též nově přijímané obecně závazné právní předpisy počítaly se subsidiárním pou-
žitím občanského zákoníku. Příkladem může být ustanovení § 18 zákona ze dne 21.
prosince 1948 o pracovním poměru domovnickém, č. 4/49 Sb., kde se uvádí: „Pokud
v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahují se na domovníky předpisy platné pro osoby
v pracovním (zaměstnaneckém) poměru, zejména též předpisy o mzdě a o národním
pojištění.“
351
Dalším příkladem může být ust. § 22 zákona č. 30/1965 Sb., kde se uvá-
dí:
„Pokud tento zákon nebo předpisy podle něho vydané nestanoví jinak, platí podpůrně
ustanovení občanského zákoníku.“
352
Stejně tak nauka dovozovala podpůrnou působ-
nost občanského práva.
353
Opět lze však najít též odlišné způsoby řešení vztahu speciálních předpisů. Tak např.
ustanovení § 6 zákona č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu
a o památných a významných dnech v ustanovení § 6 obsahovalo principy mzdové
úpravy. Odst. 3 cit. ustanovení stanovil:
„Podrobnosti k provedení těchto ustanovení,
jakož i potřebné výjimky se stanoví podle předpisů o řízení státní mzdové politiky.“
354
348
Příkladem unifikace institutů jsou zákon č. 67/1951 Sb., o bezpečnosti při práci, zákon č. 64/1950 Sb.,
o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků a zákon
č. 71/1958 Sb., o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracov-
ního poměru. K unifikaci úpravy zaměstnanců státních orgánů srov. zákon č. 66/1950 Sb. o pracovních
a platových poměrech státních zaměstnanců. V ust. § 1 cit. zákona se uvádí, že účelem tohoto zákona je
uspořádat pracovní a platové poměry státních zaměstnanců obdobně, jak je tomu u ostatních pracujících.
349
Kalenská, M.: Pracovní právo v tržním hospodářství, Právník 1992, č. 7-8, str. 698.
350
Srov. rozhodnutí krajského soudu v Ostravě ze 14. prosince 1961, 12 Co 478/61.
351
Důvodová zpráva výslovně zmiňovala, že podpůrně platí zákon ze dne 14. května 1947, č. 82 Sb. (Zákon
o přechodné úpravě placené dovolené na zotavenou), zákon ze dne 30. prosince 1947, č. 220 (Zákon
o přechodné úpravě placené dovolené na zotavenou v roce 1948) a dekret prezidenta republiky z 1. říj-
na 1945, č. 88 o všeobecné pracovní povinnosti a o vánočním příspěvku. Podpůrnou aplikaci OZO však
doktrína předpokládala. Srov. Chyský, J.: Zákon o pracovním poměru domovnickém, komentované
zákony, Praha, Orbis 1950, str. 58 a násl.
352
Srov. ust. § 18 zákona č. 58/1956 Sb. o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné
péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení; nebo ust. § 18 zákona č. 71/1958 Sb.,
o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru.
K tomu viz Nejvyšší soud stanovisko 1 EC 41/59,
Sb.NS1959, č. 5, str. 85 a 91.
353
Učebnice občanského a rodinného práva, pod redakcí V. Knappa, Bratislava, 1956, str. 15.
354
Ust. § 6 zákona č. 93/1951 Sb. bylo zrušeno zákoníkem práce.