SLP 02 (2013)

v minimu případů.

335

Z judikatury můžeme zmínit převratné rozhodnutí Nejvyššího

soudu ze dne 3. července 1947, č.j. R II 72/47, kde soud přes jednoznačnou právní

úpravu vyložil ust. § 13 odst. 1 Dekret č. 88/1945 Sb. tak, že není třeba předchozího

souhlasu úřadu ochrany práce. Argumentem byla i nelogičnost právní úpravy, která by

jinak nutila zaměstnavatele ponechat v práci zaměstnance, který se dopustil krádeže, či

zaměstnance nadále pracovat u zaměstnavatele, jenž ho týrá.

336

Dalším významným dekretem, který zasáhl do oblasti pracovního práva, byl Dekret

prezidenta republiky č. 104/1945 Sb. o závodních a podnikových radách. Tento dekret

navázal na prvorepublikovou tradici závodních výborů

337

a ukládal zřídit závodní a pod-

nikové rady pro každý samostatný závod, který pravidelně zaměstnává alespoň 20 za-

městnanců. V samostatném závodě, který pravidelně zaměstnával méně než 20 osob,

alespoň však 3 zaměstnance, se zřizoval závodní důvěrník. Závodní rada, závodní důvěr-

ník, podniková rada

338

a náhradní orgán závodního zastupitelstva

339

byly zástupci zájmů

zaměstnanců. Dekret č. 104/1945 Sb. sice částečně převzal prvorepublikovou úpravu

závodních výborů, výslovnou úpravu povinnosti členů závodního výboru k náhradě ško-

dy však nikoliv.

ͱ. Překonávání antagonistických rozporů v letech ͭ͵Ͱʹ–ͭ͵ʹ͵

Po únoru 1948 se vlivem změny politické situace mění charakter občanského

a pracovního práva. V souladu s nově přijímanými socialistickými principy se opou-

ští v pracovním právu koncepce smluvního vztahu mezi zaměstnavatelem a fyzickou

osobou, jejímž předmětem je směna práce za odměnu. To se projevuje hned v několika

ohledech. Především se pracující stávají vlastníky výrobních prostředků a do pozice

zaměstnavatele nastupuje socialistická organizace hospodařící se státním majetkem.

Nově nastolená politika plné zaměstnanosti vede k oslabení hospodářské závislosti pra-

covníka na zaměstnavateli, což má nutně za následek nedostatek pracovních sil.

340

ovšem příznačné, že závislost pracovníků na vůli komunistické strany je posílena. Jsou

sankcionována opatření akčních výborů nebo opatření učiněná na jejich návrh nebo

na jejich místě, k nimž došlo v době od 20. 2. 1948 do 8. 8. 1948 a která vedla k před-

časnému zrušení pracovních poměrů v zájmu ochrany nebo zabezpečení lidově-demo-

335

Statistické šetření v souvislosti s přípravou zákoníku práce ukázalo, že Dekret č. 88/1945 Sb. byl použit

v 3,1% případů ze všech rozvázaných pracovních poměrů. Zákoník práce a předpisy související, str. 300.

336

Chyský, J.: Pracovní právo, Praha, Práce 1950, str. 106 a násl.

337

Tímto zákonem byly též zrušeny zákon ze dne 25. února 1920, č. 144/1920 Sb., o závodních a revírních

radách při hornictví, ve znění předpisů jej měnících a předpisy tento zákon provádějící; a zákon ze dne

12. srpna 1921, č. 330/1921 Sb., o závodních výborech, ve znění předpisů jej měnících a předpisy tento

zákon provádějící.

338

Tvořilo-li několik závodů téhož zaměstnavatele samostatnou hospodářskou jednotu s jednotným hospo-

dářským úkolem a vedením (správou), mohla být usnesením závodních rad zřízena podniková rada.

339

V závodech, kde bylo nutné v souladu se zákonem ustavit závodní radu nebo závodního důvěrníka se

ustavoval náhradní orgán závodního zastupitelstva na dobu, než byla závodní rada ustavena nebo

zvolen závodní důvěrník.

340

Chyský, J.: Pracovní právo, Praha, Práce 1950, str. 31.