104 / 268
102
DĚTŠTÍ VOJÁCI ȃ PROBLEMATICKÉ ASPEKTY VZTAHU
MEZI MEZINÁRODNÍM HUMANITÁRNÍM
A MEZINÁRODNÍM TRESTNÍM PRÁVEM
Radka Kryslová
ͷ. Úvod
Problematika dětských vojáků, která zahrnuje nejrůznější formy odvodů, náborů
a využívání dětí mladších patnácti let v ozbrojených konfliktech a která je předmětem
této práce, se v rámci mezinárodního práva postupně vyvíjela v závislosti na tom, jak
se vyvíjelo samotné mezinárodní právo. Tento vývoj probíhal od zakotvení zákazu od-
vodů, náborů a využívání dětí mladších patnácti let v ozbrojených konfliktech v me-
zinárodním humanitárním právu až po trestní stíhání osob, které byly shledány od-
povědnými za porušení takového zákazu v mezinárodním trestním právu. Cílem této
práce je analyzovat postupný vývoj problematiky dětských vojáků v obou uvedených
odvětvích, se zaměřením na problematické aspekty tohoto vývoje související se vzájem-
ným vztahem mezi mezinárodním humanitárním právem a mezinárodním trestním
právem. Pokud tato práce užívá pojem „ozbrojený konflikt“, obsahově je jím míněn
ozbrojený konflikt v jeho tradičně chápaném pojetí odvozeném z Ženevských úmluv
z roku 1949 a ze dvou Dodatkových protokolů z roku 1977 k Ženevským úmluvám.
Z těchto definic totiž vychází i judikatura mezinárodních trestních soudů a tribunálů,
která bude v této práci představena.
. Definice ozbrojeného konfliktu – Ženevské úmluvy
Od počátku 90. let 20. století se významným způsobem zvýšil počet ozbrojených
konfliktů jiné než mezinárodní povahy, přičemž při posuzování toho, zdali se jedná
o ozbrojený konflikt mezinárodní povahy, ozbrojený konflikt jiné než mezinárod-
ní povahy, nebo se jedná o vnitřní vzpouru či nepokoje, které však nelze považovat
za ozbrojený konflikt, vždy záleží na definičních kritériích, která pro popis toho kte-
rého typu konfliktu užíváme. Definiční kritéria jednotlivých typů ozbrojených kon-
fliktů lze odvodit již z ustanovení Ženevských úmluv z roku 1949 a z ustanovení dvou
Dodatkových protokolů k nim z roku 1977, přestože definice ozbrojeného konfliktu
mezinárodní povahy není v Ženevských úmluvách obsažena výslovně.
Podle Ženevských úmluv z roku 1949 je ozbrojeným konfliktem mezinárodní po-
vahy vyhlášená válka nebo jakýkoliv jiný ozbrojený konflikt, vzniklý mezi dvěma nebo
více smluvními stranami (resp. státy), i když válečný stav není uznáván jednou z nich.
1
1
Viz společný článek 2 Ženevských úmluv z roku 1949. In MRÁZEK, Josef.
Dokumenty ke studiu
mezinárodního práva.
Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2005. ISBN 80-86898-08-3,
s. 309, 320, 343 a 367.