SLP 09 (2015)

107

Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte však nebyl prvním smluvním instru-

mentem v mezinárodním právu, který deklaroval nutnost zajištění ochrany dětí mlad-

ších osmnácti (a nikoliv pouze patnácti) let v rámci ozbrojených konfliktů. Na regi-

onální úrovni byla již v roce 1990 přijata Africká charta práv a blaha dítěte,

která

ve svém článku 22 odst. 2 smluvním státům ukládá závazek přijmout veškerá opatření

k tomu, aby se děti aktivně neúčastnily bojových akcí a dále závazek k tomu, aby se

smluvní státy zdržely náborů a odvádění dětí za účelem jejich využití v ozbrojených

konfliktech. Vzhledem k tomu, že dítětem je pro účely Africké charty podle článku 2

míněna osoba mladší osmnácti let, závazek státu neužívat tzv. dětské vojáky se vztahuje

na všechny děti mladší osmnácti let.

V rámci Ženevské úmluvy o ochraně civilních osob za války ze dne 12. 8. 1949

a dvou Dodatkových protokolů z roku 1977 tudíž byla zakotvena ochrana dětí mlad-

ších patnácti let zákazem jejich využívání v rámci vojenských akcí (zákaz využívání

dětí jakožto tzv. dětských vojáků). V rámci Úmluvy o právech dítěte z roku 1989 byla

potvrzena nutnost zajistit ochranu dětí před přímou účastí v ozbrojených konfliktech,

přičemž Africkou chartou práv a blaha dítěte z roku 1990 a posléze i Opčním protoko-

lem z roku 2000 k Úmluvě o právech dítěte bylo stanoveno, že ochrana by se v tomto

směru měla vztahovat i na děti ve věku od patnácti do osmnácti let.

Vzhledem k tomu, že Úmluva o právech dítěte je s ohledem na svůj obsah zejména

lidskoprávním instrumentem a pouze jeho dílčí a spíše ojedinělá ustanovení v sobě za-

hrnují pravidla mezinárodního humanitárního práva, nabízí se otázka po vztahu mezi

mezinárodním humanitárním právem a ochranou lidských práv. V tomto směru lze

říci, že vztah těchto odvětví je vzájemně slučitelný a provázaný, což ostatně potvrzu-

je právě zmíněná integrace některých pravidel mezinárodního humanitárního práva

do lidskoprávního rámce Úmluvy o právech dítěte z roku 1989.

Realita ozbrojených konfliktů zejména po skončení studené války bohužel ukázala,

že zakotvení zákazu využívání dětí jakožto dětských vojáků nemá dostatečné odstrašu-

jící účinky a samo o sobě nepostačuje bez toho, aby porušení toho zákazu bylo trest-

ně postihováno prostředky mezinárodního trestního práva. V tomto směru k odvětví

mezinárodního humanitárního práva, které je provázáno s odvětvím lidských práv,

přistupuje další odvětví, a sice odvětví mezinárodního trestního práva, přičemž i zde se

nabízí otázka po jejich vzájemném vztahu v rámci samotného mezinárodního práva.

͹.͸ Dětští vojáci v mezinárodním trestním právu

Trestní odpovědnost fyzických osob za odvody či nábor dětí mladších patnácti

let do ozbrojených sil státu nebo jejich využívání k aktivní účasti v nepřátelských

akcích byla v mezinárodním trestním právu zakotvena přijetím Římského statutu

The African Charter on the Rights and Welfare of the Child

[online]. African Committee of Experts on

the Rights and Welfare of the Child, Published April 13, 2011 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: <http://

Viz HÝBNEROVÁ, Stanislava,

op. cit

. 11.