111 / 268
109
zločinů uvedený v Římském statutu ostatně představuje nejkomplexnější shrnutí oby-
čejového mezinárodního práva válečného a v převážné většině představuje výčet ko-
gentních pravidel v této oblasti.
18
Shodnou definici shora uvedené skutkové podstaty válečného zločinu jako v pří-
padě Římského statutu obsahuje i Statut Zvláštního soudu pro Sierra Leone, který
tvoří přílohu Dohody mezi Organizací spojených národů (dále jen „OSN“) a vládou
Sierra Leone ze dne 16. 1. 2002,
19
uzavřené na základě rezoluce Rady bezpečnosti
OSN č. 1315 ze dne 14. srpna 2000.
20
Ve Statutu soudu jsou podle článku 4 písm. c)
odvody či nábory dětí mladších patnácti let do ozbrojených sil státu nebo jejich vyu-
žívání k aktivní účasti v nepřátelských akcích považovány za tzv. jiná vážná porušení
mezinárodního humanitárního práva.
Vzhledem k tomu, že v Římském Statutu Mezinárodního trestního soudu a ve Statutu
Zvláštního soudu pro Sierra Leone došlo historicky vůbec poprvé k zakotvení konkrét-
ních procesních institutů za účelem stíhání a potrestání pachatelů odpovědných za od-
vody či nábory dětí mladších patnácti let do ozbrojených sil státu nebo jejich využívání
k aktivní účasti v nepřátelských akcích (tj. za využití dětí jakožto dětských vojáků),
velký význam mají právě první dvě řízení vedená proti osobám obviněným ze spáchání
těchto typů zločinů. V rámci řízení před Zvláštním soudem pro Sierra Leone se jedná
o případ Sama Hingy Normana, v rámci řízení před Mezinárodním trestním soudem
se jedná o případ Thomase Lubangy.
ͺ. Případ Sama Hingy Normana
(řízení před Zvláštním soudem pro Sierra Leone)
Význam řízení se Samem Hingou Normanem pro mezinárodní humanitární prá-
vo, ale i pro mezinárodní trestní právo, tkví v tom, že soudci Zvláštního soudu pro
Sierra Leone se museli vyrovnat s námitkou nedostatečné jurisdikce soudu ve vztahu
k válečnému zločinu spočívajícímu v odvodech či náborech dětí mladších patnácti let
do ozbrojených sil státu nebo jejich využívání k aktivní účasti v nepřátelských akcích.
Obhajoba Sama Hingy Normana v rámci řízení namítla, že zákaz tohoto jednání nebyl
v době, kdy mělo ke stíhanému jednání dosahujícího intenzity válečného zločinu dojít,
součástí mezinárodního obyčejového práva. Článek 4 Statutu Zvláštního soudu pro
Sierra Leone zakotvující individuální trestní odpovědnost za využívání dětských vo-
jáků proto porušuje princip
nullum crimen sine lege
(není trestného činu bez zákona).
Přestože Dodatkový protokol ze dne 8. 6. 1977 k Ženevským úmluvám o ochraně obě-
tí ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní charakter a Úmluva o právech dítěte
18
ŠTURMA, Pavel
. Mezinárodní trestní soud a stíhání zločinů podle mezinárodního práva
. Praha: Nakladatelství
Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0305-5, s. 140.
19
Statute for the Special Court for Sierra Leone
[online]. United Nations, 2002 [cit. 2015-01-25]. Dostupné
z:
<http://legal.un.org/avl/ha/scsl/scsl.html>.
20
Statute of the Special Court for Sierra Leone
[online, cit. 2015-01-25]. Dostupné z:
<http://www.rscsl.org/Documents/scsl-statute.pdf>.