SLP 09 (2015)

110 / 268

108
Mezinárodního trestního soudu dne 17. 7. 1998.14 Římský statut jakožto mnoho-
stranná mezinárodní smlouva vstoupil v platnost dne 1. 7. 2002, přičemž právě od to-
hoto data lze postihovat využívání tzv. dětských vojáků v rámci ozbrojených konfliktů
mezinárodní, ale i jiné než mezinárodní, povahy. K trestně postižitelnému jednání,
v němž je spatřováno spáchání válečného zločinu, však musí dojít na území smluvní
strany nebo občanem smluvní strany Římského statutu (nejde-li o případ, kdy situace
byla oznámena žalobci Mezinárodního trestního soudu Radou bezpečnosti OSN nebo
o případ, kdy třetí stát, který není smluvní stranou Římského statutu, přijal jurisdikci
soudu vůči tomuto zločinu), a to po datu 1. 7. 2002.15
Podle článku 8 odst. 2 písm. b) (xxvi) Římského statutu jsou válečnými zločiny (tj.
zločiny podle mezinárodního trestního práva spadajícími do jurisdikce Mezinárodního
trestního soudu) i odvody či nábory dětí mladších patnácti let do ozbrojených sil státu
nebo jejich využívání k aktivní účasti v nepřátelských akcích. Podle Římského statutu
se v tomto případě jedná o tzv. jiné případy závažného porušení zákonů a obyčejů plat-
ných v mezinárodních ozbrojených konfliktech v uznávaném rámci mezinárodního
práva.16 V rámci ozbrojených konfliktů jiné než mezinárodní povahy jsou podle článku
8 odst. 2 písm. e) (vii) Římského statutu odvody či nábory dětí mladších patnácti let
do ozbrojených sil státu nebo jejich využívání k aktivní účasti v nepřátelských akcích
rovněž považovány za válečné zločiny, přičemž v tomto případě se jedná o tzv. ostatní
závažná porušení zákonů a obyčejů platných v ozbrojených konfliktech jiné než mezi-
národní povahy v obecně uznávaném rámci mezinárodního práva.17
I Římský statut nepřímo vymezuje definiční kritéria ozbrojeného konfliktu jiné než
mezinárodní povahy, když je v článku 8 odst. 2 písm. f ) statutu uvedeno, že se musí
jednat o déletrvající ozbrojený konflikt probíhající na území státu mezi státními orgá-
ny a organizovanými ozbrojenými skupinami nebo mezi takovými skupinami. Podle
téhož článku Římského statutu pak za ozbrojený konflikt jiné než mezinárodní povahy
nelze považovat případy vnitřních nepokojů a napětí, například veřejné nepokoje, izo-
lované a sporadické násilné činy nebo jiné činy obdobné povahy.
Jak je zřejmé z formulace úvodního ustanovení předcházejícího vymezení skutkové
podstaty válečných zločinů týkajících se využití tzv. dětských vojáků v rámci meziná-
rodního ozbrojeného konfliktu, ale i v rámci ozbrojeného konfliktu jiné než mezi-
národní povahy, toto jednání bylo tvůrci Římského statutu považováno za zakázané
již v rámci mezinárodního obyčejového práva. Souhrn skutkových podstat válečných
14 Viz Rome Statute of the International Criminal Court [online]. International Criminal Court, 2011 [cit.
2015-01-25]. Dostupné z: >.
15 Česká republika. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí ze dne 24. září 2009 o sjednání Římského sta-
tutu Mezinárodního trestního soudu. In Sbírka mezinárodních smluv. 2009, částka 33, Římský statut
Mezinárodního trestního soudu v českém znění, s. 4204.
16 Viz článek 8 odst. 2 písm. b) Římského statutu Mezinárodního trestního soudu v českém znění, op. cit. 15,
s. 4201.
17 Viz článek 8 odst. 2 písm. e) Římského statutu Mezinárodního trestního soudu v českém znění, op. cit. 15,
s. 4201.