SLP 08 (2014)

15 / 200

13
představu o významu zmíněných pojmů má. Existuje ale právní definice, se kterou je
třeba v analýze zacházet?
Environmentální migranti nejsou definováni v žádném smluvním instrumentu
mezinárodního práva; o to více možných definic nalezneme v literatuře či materi-
álech nevládních organizací. Jedno z prvních – patrně nejznámější – vymezení učinil
Essam El-Hinnawi ve zprávě pro OSN,21 další nalezneme například v dokumentech
Mezinárodní organizace pro migraci.22 Z právního hlediska je velmi zajímavá podrob-
nější definice, která je založena na kategorizování environmentálních migrantů.23 Jen
některé uvedené kategorie totiž mohou spadat pod ony nepravé uprchlíky, ježto ostat-
ním nebude hrozit tak závažná újma, případně na ni bude moci jejich domovský stát
reagovat (či se snažit reagovat).24 Otázka odpovědnosti státu je podle mého názoru
jinými vědními obory – které ovšem jediné definice u této podkategorie tvoří – opo-
míjena. Je to ale právě role státu, která odlišuje osoby, u kterých by se (možná) mělo
uvažovat o pomoci ze strany mezinárodního společenství. Podle zmiňované definice
lze členit skupinu environmentálních migrantů na 1. environmentálně motivované
migranty, kteří „opouštějí místo svého bydliště relativně dobrovolně, preventivně , kvůli
vážné environmentální hrozbě (např. znečištění životního prostředí)“ (zvýraznění dopl-
něno). 2. environmentální přesídlence, kteří „jsou nuceni opustit své bydliště kvůli
ohrožení svých životů, živobytí a prosperity, které se ocitly ve vážném nebezpečí z důvodu
negativního působení environmentálních procesů nebo přírodních katastrof, případně i lid-
ské činnosti (černobylská katastrofa)“ (zvýraznění doplněno). Tuto kategorii lze dále dělit
na podkategorie podle rychlosti přicházejících změn, a to a) váhavé environmentální
přesídlence, kteří odcházejí kvůli dlouhodobým problémům, a b) okamžité environ-
mentální přesídlence, kteří prchají před náhlou katastrofou, resp. po ní. Poslední sku-
pinu označují za „3. plánované přesídlence, kteří nuceně opouštějí své bydliště v důsledku
21 Tyto osoby byly donuceny opustit dočasně nebo trvale opustit své původní bydliště v důsledku výrazného
narušení životního prostředí, ať již vzniklým přirozeně, anebo způsobeného člověkem, které ohrozilo jejich život
(existence) či závažně ovlivnilo kvalitu jejich životů. Výrazným narušením životního prostředí se zde rozumí
jakékoli fyzikální, chemické či biologické změny ekosystému (či přírodních zdrojů), kvůli kterým není nadále
dočasně, anebo trvale, možné zajistit ochranu lidského života.“ (Those people who have been forced to leave
their traditional habitat,temporarily or permanently, because of a marked environmental disruption (natural
and/or triggered by people) that jeopardized their existence and/or seriously affected the quality of their life. By
“environmental disruption” in this definition is meant any physical, chemical, and/or biological changes in the
ecosystem (or resource base) that render it, temporarily or permanently, unsuitable to support human life.). Srov.
EL-HINNAWI, E. Environmental refugees. Nairobi: United Nations Environment Program, 1985, s. 41.
22 Za všechny například Discussion Note: Migration and the Environment. IOM, 2007. [online]. Citováno
30.3.2014. Dostupné z:
cil/94/MC_INF_288.pdf (bod 6). Za environmentální migranty jsou zde považovány „ty osoby nebo sku-
piny osob, jež jsou ze závažných důvodů náhlých nebo postupných změn životního prostředí, které nepříznivě
ovlivňuje jejich životy nebo životní podmínky, nuceny opustit jejich obvyklé domovy, nebo se tak rozhodnou, ať
dočasně či trvale, a přesunou se v rámci území jejich země nebo za hranice.“
23 Srov. STOJANOV, R., KAVANOVÁ, K. Migrace v kontextu environmentálních změn. In: Geografické
rozhledy, 2009, 18(5), s. 28-29.
24 Srov. nákup území na Fidži ze strany Kiribati.