16 / 200
14
plánovaného využití území, na kterém žijí nebo kde vykonávají hospodářskou činnost
“
(např. plánované využití pro rozvojový projekt atp.). Uvedené definice nejsou vtě-
leny do žádného závazného mezinárodněprávního instrumentu, nenalézají zatím ani
větší vnitrostátní právní odezvu, pracuje s nimi především nauka. Mnohé názory se
snaží argumentovat pro podřazení environmentálních migrantů pod stávající definice
ochranných instrumentů (resp. univerzálně pod definici uprchlíka), jiné pro nutnost
vytvoření zvláštního schématu ochrany.
V souvislosti s environmentálními migranty je vhodné se podívat na zajímavý ma-
teriál Komise pro mezinárodní právo k tématu ochrany osob v případech katastrof.
25
Komise rozpracovala návrh článků, které mimo jiné obsahují definici katastrofy (
di-
saster
): „
událost či události zapříčiňující rozsáhlé ztráty na životech, značné lidské utrpení
a strádání, či materiální anebo environmentální škody značného rozsahu, které závažné
narušují fungování společnosti.
“
26
Ochrana osob je i dle těchto článků primárně věcí
státu postiženého katastrofou (princip suverenity), ale návrh obsahuje povinnost stá-
tů hledat pomoc v případě, že rozsah katastrofy přesahuje možnosti státu.
27
Jedná se
o materiál rozpracovaný, a i v případě, že jej Komise dokončí, se bude jednat o ne-
závazný instrument, pokud se státy nerozhodnou jinak. Může ale naznačovat cestu,
kterou by bylo možné se ubírat v úvahách o pomoci nepravým uprchlíkům obecně.
Za válečné uprchlíky (toto označení budu používat záměnně se souslovím „váleční
migranti“) jsou obvykle považovány osoby, které utíkají ze země svého původu z důvo-
du válečného konfliktu mezinárodního nebo vnitrostátního charakteru, a jejichž útěk
je hromadný. Důvodem jejich útěku je ozbrojený konflikt v zemi, kde trvale žijí. Ani
pro tyto osoby neexistuje univerzální definice; vymezení nalezneme v některých regio-
nálních instrumentech. Kupříkladu v africkém regionu vznikla regionální – závazná
– Úmluva Organizace africké jednoty, upravující specifické aspekty uprchlických
problémů v Africe,
28
která pod pojem uprchlík podřazuje i osobu, „
která z důvodu
vnější agrese, okupace, cizí nadvlády či událostí závažně narušujících veřejný pořádek, ať
už v části nebo v celé zemi původu či státní příslušnosti, je nucena opustit místo obvyklého
pobytu ve snaze najít útočiště na jiném místě mimo zemi původu či státní příslušnosti.
“
29
Všimněme si, že zachází s pojmy, které lze zčásti pod pojem ozbrojený konflikt zahr-
nout, ale kupříkladu vnitřní konflikt ve smyslu mezinárodního humanitárního práva
v definici explicitně nenajdeme, musel by být podřazen pod pojem události závažně
narušující veřejný pořádek. Obdobnou – ale nezávaznou – úpravu nalezeme v regionu
25
Návrh článků o ochraně osob v případě katastrof (Draft articles on Protection of person in the event of
disasters). Jedná se o návrh, který je rozpracován, nejde o konečné znění. Této otázce se podrobněji věnuje
stať Pavla Šturmy s názvem Práce Komise OSN pro mezinárodní právo v oblasti ochrany osob v případě
katastrof.
26
Srov. čl. 3 návrhu článků o ochraně osob v případě katastrof.
27
Srov. čl. 10 návrhu článků o ochraně osob v případě katastrof.
28
Úmluva Organizace africké jednoty upravující zvláštní stránky uprchlických problémů v Africe
z roku 1969. V současnosti má 45 smluvních stran.
29
Srov. čl. I odst. 2 výše uvedené Úmluvy Organizace africké jednoty.