18 / 200
16
mezinárodní ochranu, zejména se jedná o: i) osoby, které uprchly z oblastí ozbrojených
konfliktů nebo endemického násilí, ii) osoby, kterým vážně hrozí systematické nebo všeo-
becné porušování lidských práv, či osoby, které se staly oběťmi takového porušování lidských
práv.
“
33
Definice zahrnuje válečné uprchlíky, zmiňuje přímo „ozbrojený konflikt“ jako
důvod jejich odchodu.
Druhou možností, kterou evropská legislativa ukotvila, je poskytování ochrany skrze
tzv. doplňkovou ochranu. Jedná se o institut reagující zejména na již existující smluvní
povinnosti států vůči osobám v nouzi. Státy, které jsou smluvními stranami Evropské
úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
34
kupříkladu nemohou navrátit
osobu do země, kde by jí hrozilo nebezpečí mučení či nelidského či ponižujícího za-
cházení nebo trestu. Co si ovšem s takovouto osobou mají na území počít? Směrnice
status pro osoby, které státy ponechávají na území právě z důvodů plnění závazků,
upravila, a to jednak skrze sjednocení jeho obsahu, a také skrze definování toho, kdy
hrozí osobě vážná újma, a tedy naplňuje podmínky pro jeho získání. Vážnou újmou
„
se
rozumí a) uložení nebo vykonání trestu smrti nebo b) mučení, nelidské či ponižující zachá-
zení nebo trest vůči žadateli v zemi původu nebo c) vážné a individuální ohrožení života
nebo nedotknutelnosti civilisty v důsledku svévolného násilí během mezinárodního nebo
vnitrostátního ozbrojeného konfliktu.
“
35
Tato definice se k válečným uprchlíkům obrací
nejvíce, zahrnuje v sobě vnitřní i vnější ozbrojený konflikt. Z judikatury Soudního
dvora EU dokonce vyplývá, že definice vnitřního ozbrojeného konfliktu je širší než
definice používaná v mezinárodním humanitárním právu.
36
U kategorie vnitřně přesídlených osob (IDPs) nalezneme definici v nezávazném do-
kumentu mezinárodního práva, v Řídících principech pro vnitřní přesidlování. Zde se
za vnitřně přesídlené osoby považují „
osoby nebo skupiny osob, které byly násilně či jinak
nedobrovolně donuceny opustit své domovy nebo místa svého obvyklého pobytu, a to zvláště
v důsledku nebo ve snaze vyhnout se důsledkům ozbrojeného konfliktu, všeobecného násilí,
porušování lidských práv, přírodních katastrof či katastrof způsobených lidmi, a které nepře-
kročily mezinárodně uznávané hranice státu.
“
37
Uvedená definice je tak či onak přijímána
ve všech regionech světa. S ohledem na svoji nezávaznost může být modifikována, což
státy také využívají; některé za IDPs považují pouze osoby vysídlené v důsledku konflik-
33
Čl. 2 písm. c) směrnice o dočasné ochraně. V citaci je pozměněn rod, hovoří se o osobě a používá „y“
namísto „i“.
34
Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950.
35
Srov. čl. 15 směrnice o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí (…).
36
Srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie (SDEU), Diakité proti Commissaire général aux réfugiés
et aux apatrides, č. C-285/1230, z 30. ledna 2014.
37
Srov. přílohu zprávy zvláštního představitele generálního tajemníka OSN Francise Denga z roku 1998:
„(…)
internally displaced persons are persons or groups of persons who have been forced or obliged to flee or to
leave their homes or places of habitual residence, in particular as a result of or in order to avoid the effects of
armed conflict, situations of generalized violence, violations of human rights or natural or human-made disasters,
and who have not crossed an internationally recognized State border
.“ Zpráva byla předložena Komisi pro lid-
ská práva, E/CN.4/1998/53/Add.2, přijata jako příloha rezoluce Valného shromáždění 46/182 z roku 1991.