SLP 08 (2014)

153

sebe koexistují dva systémy ochrany lidských práv, a to Rada Evropy na jedné straně

a Evropská unie na straně druhé.

V rámci LZPEU je právo na osobní svobodu zakotveno v článku 6, který je ale veli-

ce stručný a omezuje se pouze na konstatování, že „k

aždý má právo na svobodu a osob-

ní bezpečnost

.“

Při formování skutečného obsahu tohoto ustanovení proto sehrává

významnou úlohu právě článek 5 Evropské úmluvy, což výslovně uznává i samotná

LZPEU ve svém článku 52 odst. 3. Ten totiž stanovuje, že práva obsažená v LZPEU,

která zároveň odpovídají právům garantovaným Evropskou úmluvou, je třeba vykládat

ve stejném smyslu a ve stejném rozsahu, jak je to činěno v samotné Evropské úmluvě.

Zároveň ale není vyloučeno, aby právo Evropské unie poskytovalo i ochranu širší.

Význam garancí obsažených v samotné Evropské úmluvě je navíc ještě posílen pro-

střednictvímVysvětlení k LZPEU,

která byla vyhotovena k jednotlivým jejím článkům.

Ta fungují jako výkladová pomůcka, kterou mají povinnost respektovat jak vnitrostátní,

tak unijní soudy. V případě práva na ochranu osobní svobody byl celý článek 5 Evropské

úmluvy doslova převzat do vysvětlení ke článku 6 LZPEU, čímž se garance, a to včet-

ně přípustných omezení poskytovaných Evropskou úmluvou ve vztahu vůči migrantům

v rámci ochrany jejich práva na osobní svobodu, významně promítly do LZPEU.

ͺ. Závěr

Závěrem lze konstatovat, že úloha Evropské úmluvy a ESLP při ochraně práva

na osobní svobodu migrantů je v rámci evropského regionu opravdu stěžejní. Evropská

úmluva sama o sobě představuje určitý minimální standard lidských práv, jehož obsah

je dále dotvářen právě judikaturou ESLP. Ta v tomto ohledu ukazuje, že ochrana práva

na osobní svobodu je garantována i nuceným migrantům, byť o nich Evropská úmlu-

va, stejně jako další mezinárodně právní dokumenty, explicitně nehovoří.

Aplikace článku 5 Evropské úmluvy je umožněna zejména díky dostatečně obecné-

mu vymezení podmínek a principů. Na jedné straně, to sice může mít za následek urči-

tou vágnost, ale právě díky rozhodovací činnosti ESLP získávají jednotlivá ustanovení

Evropské úmluvy uchopitelný význam. Na druhé straně, takto široce vymezený právní

rámec umožňuje, aby článek 5 odst. 1 písm. f ) pokrýval i situace dotýkající se nucené

migrace v důsledku probíhajícího válečného konfliktu.

V souvislosti s narůstajícím počtem migrantů směřujících do Evropy (např. z oblastí

severní Afriky či Blízkého východu) se nicméně často ukazuje, že ve společnosti mohou

narůstat obavy z ohrožení bezpečnosti v zemi a také z případného nárůstu teroristic-

kých hrozeb. Společnost tedy snadněji tíhne k izolaci těchto migrantů, čímž dochází

k zásahům do jejich osobní svobody. Pro národní soudy, které jsou přímo v kontaktu

s těmito vlivy, proto může být obtížné nalézt správné vyvážení mezi ochranou in-

dividuálních zájmů jednotlivce a veřejným zájmem na ochranu veřejného pořádku

Citováno podle Listina základních práv Evropské unie, článek 6.

Vysvětlení k Listině základních práv Evropské unie. Úřední věstník Evropské unie 2007/C 303/02.