SLP 08 (2014)

155

DIPLOMATICKÉ ZÁRUKY A JEJICH PŘÍPUSTNOST

PŘI NAVRACENÍ OSOB S OHLEDEM NA JUDIKATURU

EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA

Miroslav Kaštyl

ͷ. Úvod

Sjednávání diplomatických záruk se dlouhodobě uplatňuje ve spojení s ochranou

práv osob, které mají být přemístěny z jednoho státu do druhého. Typicky se jedná

o právo na život, případně i právo na spravedlivý proces. V posledních přibližně dva-

ceti letech se pozornost soustředila především na diplomatické záruky proti mučení

a jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Používání tohoto typu

diplomatických záruk při přesunech nežádoucích osob mezi státy totiž zůstává i přes

určitý vývoj v této oblasti za posledních několik let i nadále v některých ohledech

kontroverzní praxí. Díky několika rozhodnutím soudních a jiných orgánů již známe

alespoň základní podmínky používání těchto záruk tak, aby mohly být následně tyto

záruky považovány při jejich přezkoumání za přijatelné co do minimálního standardu

ochrany přesouvané osoby. Můžeme proto říci, že se diplomatické záruky staly součástí

transferů osob do zemí, u kterých existují pochybnosti nad dodržováním existujících

mezinárodních závazků v oblasti lidských práv. Z tohoto důvodu si tato pokračující

praxe zaslouží, aby byla reflektována i v české literatuře, a to zejména pokud jde

o používání záruk v evropském kontextu a vyplývající závěry. To je i záměrem tohoto

příspěvku, který se věnuje sjednávání diplomatických záruk proti mučení a jinému ne-

lidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a následně vybraným rozhodnutím

Evropského soudu pro lidská práva.

͸. Co jsou to diplomatické záruky a jaké (ne)výhody jejich používání přináší

Diplomatické záruky vymezuje patrně nejlépe definice, která diplomatickými záru-

kami rozumí ujednání mezi dvěma státy, kdy stát A (stát přijímající osobu) poskytuje

státu B (stát navracející osobu) závazek, že s osobou, jíž se tyto záruky týkají, bude

nakládáno v souladu s podmínkami stanovenými v tomto ujednání, resp. dle závazků

stanovených mezinárodním právem.

Ujednání to mohou být jak ústní, tak i písem-

ná. Nicméně s ohledem na následný nezávislý přezkum, například ze strany soud-

ních orgánů, se bude jednat ve většině případů o písemné záruky. Ke sjednání záruk

pak bude typicky docházet prostřednictvím diplomatické korespondence mezi státy.

Autor je studentem doktorského studijního programu Právnické fakulty Univerzity Karlovy a právníkem

Poradny pro integraci, z.ú.

Note on Diplomatic Assurances and International Refugee Protection. UNHCR, 2006, s. 2, bod 1.

[online]. Citováno 16. 10. 2014. Dostupné z:

Například výměnou diplomatických nót, note verbal, případně uzavřením rámcového memoranda o poro-

zumění.