SLP 07 (2014)

215

nicemi vlastního státu. Ozbrojené akce proti civilnímu obyvatelstvu, kdekoli k nim

dojde, jsou předmětem zájmu MHP i MPLP. V souvislosti s ozbrojeným konfliktem

mezi Gruzií a Ruskou federací Parlamentní shromáždění Rady Evropy v srpnu 2008

prohlásilo, že Rusko „nese plnou odpovědnost za porušení lidských práv a humani-

tárního práva v oblastech, které jsou de facto pod jeho kontrolou“.

V rez. RB 1906

z 23. Dec. 2009 týkající se situace v DRC byla obsažena výzva, aby státy zajistily, že

každá ozbrojená akce proti ozbrojeným skupinám bude podnikána v souladu s MHP

a normami MPLP.

V daném případě rez. RB vyzývala k respektování norem MHP

a MPLP bez ohledu na to, která strana konfliktu příslušné území kontroluje. V mezi-

národním životě došlo v posledním desetiletí i k posunu při posuzování odpovědnosti

nestátních ozbrojených aktérů za jejich činy. Od původně výhradní odpovědnosti státu

za činy ozbrojených skupin na jeho území zdůrazňují četné rezoluce orgánů OSN

v současnosti povinnost ozbrojených nestátních skupin a „rebelů“ respektovat lidská

práva, zvláště pokud kontrolují určitá území. Příkladem mohou být rezoluce týkající

se situace v DRC nebo Sudánu.

ͺ. „Konvergence” a „komplementarita” noremMHP a MPLP

a jejich aplikovatelnost jako „lex specialis” za ozbrojeného konfliktu

Vzájemný vztah obou těchto odvětví mezinárodního práva za ozbrojeného kon-

fliktu není v odborné literatuře řešen jednotně a projevuje se v několika teoretic-

kých koncepcích. V teorii se postupně objevily tři nebo čtyři různé teorie. V r. 1991

ředitel Institutu humanitárního práva v San Remu v Itálii J. Patrnogic společně

s B. Jakovljevicem publikovali stručnou studii věnovanou mezinárodnímu humanitár-

nímu právu, v níž ve vztahu mezi MHP a lidskými právy zmínili tři základní teorie.

Patří k nim: a) „integrační“ teorie (integrationist theory), podle níž tyto dva systémy

práva splynuly, a jeden z nich je dominantní a druhý z nich je součástí; b) „separační“

teorie (separatist theory), která považuje obě „odvětví“ (branches) za rozdílná a nezá-

vislá; c) „komplementární“ teorie (complementarist theory) podle níž jsou tyto dva

systémy (systems) odlišné avšak zároveň komplementární, tj. vzájemně se doplňující.

Podle doktríny

lex specialis

, MHP má za ozbrojeného konfliktu přednost před použi-

tím norem MPLP. Podle modifikované doktríny

lex specialis

bude aplikována podrob-

nější kolidující norma upravující danou situaci bez ohledu na to, zda se jedná o normu

MHP nebo MPLP. Podle jiného názoru budou aplikovány různé normy v klouzavém

rozsahu (sliding scale) v závislosti na konkrétních okolnostech. Může přitom jít jak

normu MHP tak i MPLP. Podle konvergenční teorie (the konvergence theory) se obě

The consequences of the war between Gruzia and Russia, PACE Res. 1633, 2. October 2008.

UN SC Res. 1906(2009); U.N. Security Council, Working Group on Children and Armed Conflict in

Afganistan Doc. S/AC.51/2009/1.

UN SC Res. 1663(2006), Reports of the Secretary – General on the Sudan; UN SC Res. 1736(2006),

The situation concerning the DRC.

PATRNOGIC, J., JAKOVLJEVIC, B., International Humanitarian Law in the Contemporary World,

Sanremo, International Institute of Humanitarian Law, 1991, s. 18 a násl.