68 / 110
66
státu zavést nebo zachovávat metody umožňující stanovení minimální sazby mezd pro pra-
covníky zaměstnané v některých živnostech nebo odvětvích živností (a zejména v živnostech
domáckých), (…) v nichž jsou mzdy mimořádně nízké
.“ Česká republika neratifikovala
chronologicky poslední úmluvu MOP č. 131 Minimum Wage Fixing Convention
(Úmluva o stanovení minimální mzdy),
205
ta byla ovšem primárně zaměřena na po-
třeby rozvíjejících se zemí. Neratifikovanou zůstala též úmluva MOP č. 117 Sociální
politika (základní cíle a standardy).
Více k určení výše minimální mzdy naznačila doporučení MOP. Dle čl. III do-
poručení č. 30 z roku 1928 by minimální mzda měla v každém případě umožnit
zajistit udržitelný životní standard (
a suitable standard of living
). Tak též obsahoval čl.
I doporučení 89 z roku 1951. Obě doporučení viděli jako základní nástroj pro urče-
ní adekvátní výše minimální mzdy srovnání s ujednáními v kolektivních smlouvách
sjednaných podobnými přiměřeně organizovanými zaměstnanci, jinak v přihlédnutí
k obecné či regionální mzdové hladině. Konkrétnější bylo doporučení MOP č. 135,
které v čl. II uvádí kritéria pro určení výše minimální mzdy. Jedná se o potřeby zaměst-
nanců a jejich rodin, obecnou úroveň mezd v zemi, náklady spojené se životem v zemi,
dávky sociálního zabezpečení, životní standard jiných sociálních skupin a ekonomické
faktory včetně ekonomického rozvoje, produktivity a snahy dosáhnout vyšší zaměst-
nanosti. Toto doporučení bylo ovšem přijato k úmluvě MOP, kterou, jak již bylo zmí-
něno, Česká republika neratifikovala.
Pokud jde o samotnou Organizaci spojených národů, pak je nutno poukázat
na čl. 23 odst. 3 Všeobecné deklarace lidských práv, dle které má každý pracující právo
na spravedlivou a uspokojivou odměnu, která by zajišťovala jemu samému a jeho rodi-
ně živobytí odpovídající lidské důstojnosti. Valné shromáždění Organizace spojených
národů se k výši minimální mzdy vyjádřilo např. dne 11. 12. 1969, v čl. 10 Deklarace
o pokroku a rozvoji v sociální oblasti. Zde bylo jako jeden z hlavních cílů v čl. 10
písm. a) uvedeno: „
stanovit dosti vysokou minimální mzdu pro zajištění slušné životní
úrovně
.“ Čl. 7 Mezinárodního paktu o hospodářských sociálních a kulturních právech
písm. a) klade vedle rovnosti na minimální odměnu nárok, aby se jednalo o spraved-
livou mzdu, která poskytne všem pracovníkům minimum ke slušnému životu pro ně
a jejich rodiny.
Z dalších mezinárodních smluv, které upravují konkrétní způsob stanovení mini-
mální mzdy či její výši určitým způsobem fixují, lze zmínit Evropskou sociální chartu.
Dle čl. 4 odst. 1 Evropské sociální charty totiž přísluší pracovníkům právo na takovou
odměnu za práci, která jim i jejich rodinám zajistí slušnou životní úroveň. Co se ro-
zumí slušnou životní úrovní, vyložila opakovaně Evropský výbor pro sociální práva
(
European Committee of Social Rights
). Slušnou životní úroveň zajišťuje takový příjem,
který pokryje nejenom náklady jídlo, bydlení, ale též náklady na účast v kulturním
205
Srov.
http://www.ilo.org/dyn/normlex/en/f?p=1000:11300:0::NO:11300:P11300_INSTRUMENT_
ID:312276 (Cit. 15. 10. 2012).