72 / 110
70
Prováděcím zákonodárstvím upravená „spravedlivá“ odměna je tak stále ve skutečnosti
odměnou minimální, a proto je nutno ji řadit do zásady ochrany slabší strany.
227
ͻ. Národní úprava minimální mzdy
Institut minimální mzdy byl zaveden
228
novelou zákona č. 65/1965 Sb. zákoník
práce v roce 1991.
229
Od této doby v podstatě platí, že mzda, plat nebo odměna z do-
hody nesmí být nižší než minimální mzda, což je v souladu s mezinárodně chápaným
pojmem minimální mzdy jako nejnižší odměny za práci garantované právem.
230
Do mzdy a platu se dle platné úpravy pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za prá-
ci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním
prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Z české pracovněprávní úpravy pak především
vyplývá, že nedosáhne-li hrubá mzda zaměstnance po odečtení mzdy za práci přesčas,
příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí
a za práci v sobotu a v neděli, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu doplatek.
Odměna z dohody, resp. její část připadající na hodinu, se porovnává s minimální
mzdou zásadně celá, což dle výkladu renomovaných autorů platí i v případě, že by
v příslušné dohodě byly sjednány stejné složky, které se do mzdy a platu pro účely
doplatku do minimální mzdy nezahrnují.
231
Tato skutečnost značně poškozuje zaměst-
nance pracující na základě některé z dohod o práci konané mimo pracovní poměr, což
jsou často právě občané třetích států. Ke mzdě přísluší zaměstnanci doplatek ve výši
rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční
mzdou, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na jednu odpracovanou hodi-
nu a příslušnou minimální hodinovou mzdou. Možnost volby doplatku do hodinové
nebo měsíční minimální mzdy podmiňuje zákoník práce sjednáním, stanovením nebo
určením formy doplatku před započetím práce. V opačném případě je zaměstnavatel
povinen použít doplatku do minimální hodinové mzdy.
232
Stejně tak u dohody o pra-
covní činnosti nebo o provedení práce připouští zákoník práce pouze jednu formu
doplatku – doplatek ve výši rozdílu mezi výší odměny připadající na jednu hodinu
a příslušnou minimální hodinovou mzdou.
227
Tak BARAN, K. W.; ĆWIERTNIAK, B. M.; DÖRRE-NOWAK, D.; WAŁCZAK, K.: Prawo pracy, str. 64.
228
Byť se obvykle uvádí, že minimální mzda byla poprvé na území České republiky zavedena v roce 1991,
má tento institut zde i své předchůdce. Srov. vyhlášku č. 255/1920 Sb. z. a n. o mzdách zašití v konfek-
ci textilního zboží, objednaného vojenskou správou. Dále např. LAJTKEPOVÁ, E. 2010. Minimální
mzda a trh práce. Acta oeconomica pragensia, roč. 18, č. 1, s. 3-20.
229
Srov. důvodovou zprávu k zákonu č. 3/1991, všeobecná část.
230
ILO: Minimum Wages, Wage-fixing machinery, application and supervision, Mezinárodní úřad práce,
Ženeva, Mezinárodní konference práce, 79. zasedání, 1992, zpráva III, část 4b, str. 10.
231
Srov. výklad E. ROTHOVÉ in BĚLINA, M. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 1. vydání. Praha:
C.H. Beck, 2012, str. 590.
232
Pro plat stanoví ZP jedinou formu, a to měsíční plat. Od této formy se nelze odchýlit (srov. ust. § 122
odst. 1 ZP), a proto i doplatek do minimální mzdy se zaměstnanci poskytuje zásadně ve výši rozdílu
mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou.