76 / 110
74
vyslán jako agenturní zaměstnanec k výkonu funkce statutárního orgánu k uživateli.
242
Přesto jednatelé pro společnost pracují, často osobně. Není výjimkou, že jednateli se
stávají též občané třetích států, kteří se obávají, že by k poskytování služeb na území
České republiky nezískali povolení k zaměstnání. Pomineme-li případ, kdy jednatel
je zaměstnancem rozhoduje o odměně jednatele za výkon jeho funkce valná hromada
společnosti (jediný společník),
243
která schvaluje jakékoliv peněžité i nepeněžité plnění,
které má být poskytnuto jednateli ze strany společnosti (tedy nejen odměnu ale např.
i poskytování služebního vozidla k soukromému užívání, poskytování příspěvku na ži-
votní pojištění, penzijní připojištění atd.) a na které jednateli neplyne nárok z právní-
ho nebo vnitřního předpisu. Valná hromada odměnu jednatele může schválit buďto
samostatně anebo tak, že schválí smlouvu o výkonu funkce, která pravidla pro výplatu
odměny nebo její výši upravuje. Pokud není uzavřena a schválena smlouva o výkonu
funkce jednatele a odměnu valná hromada neschválila ani samostatně, má jednatel
nárok na základě zákonného odkazu na přiměřené použití ustanovení o smlouvě man-
dátní na odměnu obvyklou.
244
Jednatel se ovšem může svého práva vzdát. Aby byl
vyloučen nárok jednatele na odměnu za výkon funkce, bylo by třeba bezúplatný výkon
funkce jednatele sjednat ve smlouvě o výkonu funkce jednatele.
245
ͻ.ͺ Výše minimální mzdy
Výši základní sazby minimální mzdy stanoví prováděcí předpis k zákoníku práce.
Tím je ust. § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrov-
ních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku
ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Dle předmětného ustanovení činí
2006, č. 4, příloha str. 68-71. Dále např. Štenglová, I.: Ještě několik poznámek k zákonnému zastoupení
obchodní společnosti či družstva členem statutárního orgánu, Obchodněprávní revue, 2009, č. 4, s. 102
a násl. Též pro účely daně z příjmů fyzických osob je příjem jednatele z činnosti konané pro společ-
nost vyplývající z předmětu její činnosti považován za příjem ze závislé činnosti. Srov. ust. § 6 odst. 1
písm. b) zákona o dani z příjmů a rozhodnutí Nejvyšší správního soudu ze dne 22. 12. 2004, č.j. 5 Afs
81/2004-53.
242
Obdobně viz BARANCOVÁ, H. aj.: Vysílání zaměstnanců, Plzeň, Aleš Čeněk, 2009, str. 98, autorem
je J. Škubal.
243
Relativně nová úprava v ust. § 66d obchodního zákoníku umožňuje dílčím způsobem zohlednit fak-
tickou závislost statutárního orgánu ovládané společnosti na rozhodnutích ovládající společnosti.
Statutární orgán společnosti tak může dle ust. § 66d odst. 1 obchodního zákoníku pověřit obchodním
vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného a tyto činnosti mohou být vykonávány v pracovněprávním
vztahu zaměstnancem společnosti. Pracovní smlouvu či dohodu o práci konané mimo pracovní poměr
musí sjednat statutární orgán či jím zmocněná osoba. Propůjčení pracovněprávního statusu dle ust.
§ 66d obchodního zákoníku trpí v praxi řadou porodních bolestí.
244
Která již souhlasu valné hromady, resp. společníka nepodléhá, srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne
1. 6. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1647/2010.
245
Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 994/2005 ze dne 31. 7. 2007, dle kterého
„v případě, že není ve sporu prokázáno, že účastníci sjednali dohodu o bezúplatném výkonu funkce
statutárního orgánu, je výkon této funkce úplatný.“