SLP 03 (2013)

80 / 110

78
stran kolektivní smlouvy je vzhledem k odlišné tradici považován i českou odbornou
veřejností za přiměřený a obvyklý.
Prohlášení sociálních partnerů na různých diskusních fórech obsahoval opakovaně
zájem zvýšit minimální mzdu.258 Bohužel praxe jednoznačně dokládá, že stále ještě pře-
trvává pasivní postoj k tomuto problému, čekání na reakci státu. Z 1.686 podnikových
kolektivních smluv a 22 kolektivních smluv vyššího stupně analyzovaných v roce 2012
pouze 110 kolektivních smluv obsahovalo normativní ujednání o minimální mzdě.
Což je 8,5% z celkového počtu cca. 1.300 podnikových kolektivních smluv sjedna-
ných v rámci podnikatelské sféry, kde toto ujednání má význam. Odlišnou úpravu
mzdových tarifů pak obsahovalo 393 kolektivních smluv, což je 30,2% ze stejného
celkového počtu podnikových kolektivních smluv.259
;. Závěrem
Ústavní norma zakotvuje v čl. 28 Listiny základních práv a svobod právo zaměst-
nance na spravedlivou odměnu za práci. S touto úpravou souvisí zákaz nucené práce
dle čl. 9 Listiny základních práv a svobod. Prosté právo ovšem tuto ústavní ideu, ale-
spoň zatím, relativizuje, a to bohužel jak co do obsahu, tak způsobu určení. Právo
na spravedlivou odměnu je prostým zákonodárstvím ve skutečnosti upraveno jako prá-
vo na určitou minimální výši odměny za práci, resp. jako právo na stejnou (peněžitou)
odměnu za stejnou práci (rovnost ve stanovení odměny). Slovo minimální má v tomto
případě bohužel skutečně význam nízký, neboť taková je výše minimální mzdy ve srov-
nání s většinou členských států Evropské unie resp. smluvních států EHP.260
Přesto lze konstatovat, že minimální mzda jako základní nástroj boje proti extrémní
podobě sociálního vyloučení, chudoby – bezdomovectví – stále v převážné míře plní
svou funkci. Tento účinek lze doložit počtem pracujících bezdomovců, jednak jejich
celkovým odhadovaným počtem. K prvnímu lze uvést, že v rámci posledního Sčítání
lidu, bytů a domů 2011, kdy byli ve spolupráci se Sdružením azylových domů ČR
a Asociací poskytovatelů sociálních služeb dotazováni skrytí bezdomovci pouze 4 700
(tj. 28,5%) bezdomovců uvedlo, že jsou ekonomicky aktivní. 261 Kvalifikované odhady
258 Srov. např.
malni-mzdy-ale-o-kolik/ (Cit.: 13. 9. 2012), zde
-drabek-navrhne-vlade-zvyseni-minimalni-mzdy-ale-mene-nez-chteji-odbory (cit.: 13. 9. 2012) nebo zde
-tripartity (Cit.: 13. 9. 2012).
259 Data byla získána z informačního systému o pracovních podmínkách MPSV, dostupného http://www.
(Cit.: 7. 6. 2013).
260 Tak DUSPIVOVÁ, K.: Minimální mzdu v Česku pobírají 3% zaměstnanců, Statistika & My, 2012, č.
10, str. 16 a 17.
261 Dále srov. např. „Kudy ke dnu, Analýza charakteristik klientů Naděje, o. s., středisko Praha, Bolzanova“,
Praha: 2010, SOCIOKLUB, ISBN: 978-80-86140-68-1.