SLP 03 (2013)

78 / 110

76
a zvýšení tohoto tarifů se tak promítlo i do výše odměny odsouzeného, od této doby
je však odměna stanovena fixně a nebyla již navyšována, což cenu práce odsouzených
z dlouhodobého hlediska pochopitelně „zlevňuje“.251
Stávající politika nezvyšování minimální mzdy spolu s hospodářskou krizí má jed-
noznačně prokazatelný negativní vliv na široké vrstvy obyvatelstva. Tak např. dle šet-
ření České statistického úřadu „Životní podmínky 2011“, které odráží stav v roce 2010
a na jaře 2011, příjmy pod hranicí životního minima mělo v roce 2011 odhadem
152.300 domácností, což o 15.400 domácností (3,6% z celkového počtu domácností)
více než v roce 2010. Růst počtu osob ohrožených chudobou, započatý v roce 2010,
i nadále pokračoval. Chudobou bylo v České republice v roce 2011 ohroženo 1.022.300
obyvatel, tj. 9,8% všech osob. Za poslední rok tak přibylo téměř 86 tisíc osob žijících
v domácnostech s příjmem pod hranicí chudoby. Nejvíce přitom míra chudoby vzrost-
la u osob žijících v domácnostech nezaměstnaných (ze 41,2% na 46,4%) a u osob
žijících v domácnostech se 3 a více závislými dětmi (z 20,9% na 24,5%).252
ͼ. Národní úprava zaručené mzdy
Zaručenou mzdou je mzda nebo plat (nikoliv odměna z dohody), na kterou za-
městnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdové-
ho výměru nebo platového výměru. Zvýšená ochrana zajištěná sazbami jednotlivých
nejnižších úrovní zaručené mzdy se vztahuje na zaměstnance těch zaměstnavatelů od-
měňujících mzdou, u kterých nepůsobí odborová organizace, nebo u kterých nedo-
šlo k normativnímu ujednání o výši mezd v kolektivních smlouvách. Tato úprava se
z povahy věci vztahuje též na všechny zaměstnance odměňované platem. Uvedeným
zaměstnancům je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek v případě, že jejich hru-
bá mzda nebo plat po odečtení mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci
ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu
a v neděli nedosáhne příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy.
Všechny práce jsou pro účely zaručené mzdy rozděleny podle kritérií stanovených
pro hodnocení prací v ust. § 109 odst. 4 a § 110 odst. 3 zákoníku práce do osmi sku-
pin, kterým jsou přiřazeny jednotlivé nejnižší úrovně zaručené mzdy.253 Výčet prací
zařazených do jednotlivých skupin samozřejmě nemůže zahrnout všechny práce vy-
konávané zaměstnanci. Uvádí se proto především práce, při jejichž výkonu dosahu-
jí zaměstnanci podle statistického šetření MPSV nejnižších výdělků. Zařazení prací
do skupin pro určení příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy je u ostatních, v naří-
zení vlády neuvedených, prací třeba provést porovnáním. Při tomto porovnání musí
za řízení určitého svěřeného úseku práce nebo osob lze odsouzenému přiznat tzv. zvýšené ohodnocení
za podmínek ust. § 7 cit. nařízení.
251 Srov. VOP Stanovisko ze dne 9.1.2008, sp. zn.: 1773/2007/VOP/PM.
252 Více ČSU na (Cit.: 13. 9. 2012).
253 Srov. přílohu k nařízení vlády č. 567/2006 Sb.