SLP 04 (2013)

100 / 124

98
podle níž štrasburský soud umožňuje volnost členským státům při přijímání opatření,
omezující některá práva garantovaná Úmluvou o ochraně lidských práv a základních
svobod.25
Doktríně volnosti uvážení států odpovídá na vnitrostátní úrovni doktrína deference
soudního orgánu vůči zákonodárci, kdy při rozhodování určitých otázek, např. do-
týkajících se sociálních práv, či daňových otázek je poskytována vyšší míra uvážení
zákonodárci, a tedy soudy při přezkoumávání legislativních aktů pravidelně uplatňují
pouze velmi mírnou intenzitu soudního přezkumu (tedy nízkou přísnost) ve vztahu
k zásahu do základních práv a svobod.26
Podstatnějším zásahem do procesních práv účastníků může být vyloučení opravné-
ho prostředku soudy, kde se jedná většinou o nenároková rozhodnutí orgánů veřejné
správy.27 V každém případě podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod nesmí
být z pravomoci soudu vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních
práv a svobod chráněných Listinou.28
͹. Role vrcholných soudů v kontinentálním typu právní kultury
Klíčovým pro hledání konformních limitů omezování prosaditelnosti práv před sou-
dy se mi jeví pohled na roli nejvyšších, případně ústavních, soudů v kontinentálním
typu právní kultury. Institucionální otázky role soudů jsou pak úzce spojeny s proble-
matikou metodologie právní interpretace. K ní současná právní věda zaujímá různá
stanoviska.29 Na jedné straně stojí názory o potřebě důsledného dodržování dělby moci,
kdy zákonodárce je tvůrcem práva a soud interpretem,30 na druhé straně lze spatřovat jis-
té připodobňování současné role judikatury v naší právní kultuře k systému common law
judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Jurisprudence, č. 1, 2012, s. 3-12. KMEC, J., KOSAŘ, D.,
KRATOCHVÍL, J., BOBEK, M.: op. cit., s. 89 a násl. Nejnověji se navrhuje doktrínu margin of
appreciation zahrnout výslovně do preambule Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod –
viz vysvětlující zpráva k návrhu Protokolu č. 15 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod
dostupná na
25 ONDŘEJEK, P.: Princip proporcionality a jeho role při interpretaci základních práv a svobod. Praha: Leges,
2012, s. 88.
26 K intenzitě přezkumu zásahu do základních práv viz ONDŘEJEK, P.: op. cit., s. 81 a násl.
27 Příkladem je § 171 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně
některých zákonů, v platném znění. Z přezkoumání soudem jsou podle tohoto ustanovení vyloučena:
rozhodnutí o neudělení víza; to neplatí, jde-li o neudělení víza rodinnému příslušníkovi občana Evropské
unie, rozhodnutí o odepření vstupu; to neplatí, jde-li o odepření vstupu občanu Evropské unie nebo
jeho rodinnému příslušníkovi, rozhodnutí o ukončení pobytu, pokud se cizinec před zahájením řízení
o ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně
a rozhodnutí o nevydání zelené karty.
28 V roce 2008 zrušil Ústavní soud pravidlo, podle něhož nepodléhalo přezkumu ani rozhodnutí o správním
vyhoštění podle cizineckého zákona s argumentací, že takovéto rozhodnutí může zasáhnout do řady
základních práv cizinců (viz nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/07 ze dne 9. 12. 2008).
29 Přehledně viz WINTR, J.: Metody a zásady interpretace práva. Praha: Auditorium, 2013, str. 13 a násl.
30 Recentní obhajobu tohoto přístupu lze nalézt například v kapitole prof. A. Gerlocha a Dr. J. Tryzny:
GERLOCH, A., TRYZNA, J.: Závaznost právních textů při interpretaci a aplikaci práva soudy