19 / 124
17
levná a rychlá. A je rovněž mediálně sledovaná, takže má podstatně větší publicitu,
a tím i „marketingový“ dopad na potenciální voliče. Exekutiva (jak politická reprezen-
tace, tak byrokracie) díky tomu může mnohem snadněji a viditelněji vykázat pozitivní
činnost. Nemluvě o tom, že tím lze i odvrátit pozornost voličů od závažnějších nedo-
statků v účinné materiální podpoře objektivně znevýhodněných příslušníků menšin.
Za šesté: Orientace exekutivy na řešení poměrně
„luxusních“ problémů
(údajné) fak-
tické diskriminace menšin v rozvinutých západních demokraciích je umožněno též
vysokou životní úrovní i kvalitou života, rozvinutým a převážně fungujícím demokra-
tickým právním státem a (zatím i) neexistencí závažnějších politických, hospodářských
či společenských problémů.
ͼ. Závěrečná prognóza
Tvorba
antidiskriminačních norem, zavádějících právní privilegia pro menšiny, je
v západních postmoderních demokratických právních státech rozběhlým trendem.
V dohledné době se bude prohlubovat a rozšiřovat. Vzhledem k tomu, že jeho skuteč-
né příčiny mají více emocionální než racionální základ, přičemž jsou zčásti projevem
strukturálních disfunkcí v postmoderních demokraciích, nebude možné jej zastavit ani
výrazněji zpomalit uplatňováním racionálních protiargumentů.
Při
aplikaci
a
vynucování
uvedených norem v praxi lze důvodně předpokládat tři
hlavní směry. Za prvé, pozitivní přínos pro úzké vrstvy menšinových „elit“. Za druhé,
omezený přínos pro „střední a nižší vrstvy“ menšin v důsledku obcházení, předstírané
aplikace nebo nedostatečného vynucování těchto norem. Za třetí, nežádoucí vedlejší
účinky v podobě latentních konfliktů a dezintegrace společnosti a jejích sociálních
skupin (na prvním místě rodiny).