25 / 124
23
kážek samo o sobě nemůže ve výsledku zajistit větší hmotnou spravedlnost.
13
Např.
zákaz používat zjevná či skrytá genderová kritéria ve výběrových řízeních na obsazení
vedoucích funkcí, nesporně odstraňuje procedurální překážky a poskytuje tak ženám
více příležitostí k rovnému uplatnění s muži. Není to ale zárukou, že ve skutečnosti
bude více žen v pozici, která jim umožní tuto výhodu využít. Mnohé ženy, v důsledku
diskriminačních překážek v minulosti, nebudou i nadále schopné splnit požadovaná
pracovní kritéria.
14
Nadto ženám majícím povinnosti péče o děti nepomůže politika
rovných příležitostí snadněni získávat dobře placenou práci.
ͻ. Rovnost výsledku
Podle této koncepce přesahuje princip rovnosti výsledku jak požadavek důsledného
rovného zacházení tak i rovných startovacích podmínek. Hlavní důraz klade na do-
sažené výsledky a její strategie vychází z předpokladu, že pouze když ženy dosáhnou
rovnosti s muži při rozdělování výhod nebo uplatnění v práci či ve volených funkcích
ev. řídících pozicích lze hovořit o skutečné rovnosti. Tato cesta by nesporně mohla
vést k požadovanému cíli již proto, že dosažené výsledky jsou snáze kvantifikovatelné
a tudíž i kontrolovatelné.
Nicméně zaměření na výsledky může být zavádějící, pokud monitorování těchto
výsledků nezahrnuje i důkladné prozkoumání struktur, které opakovaně plodí diskri-
minaci. Změna v gendrové skladbě kariérních stupňů a manažerských pozic a nebo
v určitém sektoru, i když je pozitivní, tj. ve prospěch žen, může jen do určité míry
odrážet úspěch asimilační politiky. Např. ženy, které dosáhly na tyto pozice, se buď
přizpůsobily mužským vzorům a váhají se založením rodiny či přenášejí péči o děti
na jiné, zpravidla levné a sociálně podhodnocené ženské pracovní síly. Navíc růst počtu
žen vykonávajících určitý typ práce či zaměstnané v určitém sektoru, může koinci-
dovat s poklesem statusu, prestiže nebo příjmů z této práce. Kvantitativní změna tak
může jen částečně odrážet žádoucí změny kvalitativní. Koncepce je nedostatečná v tom
smyslu, že přílišný důraz na rovnost výsledků vede k upozadění neméně důležité potře-
by změnit existující struktury odpovědné za krajní projevy nerovnosti, diskriminace,
chudoby a sociálního vyloučení žen. Pokud tyto struktury nebudou předmětem solid-
ního prozkoumání a žádoucích změn, mohou být výsledky této koncepce zavádějící
a ve svých výsledcích neuspokojivé.
15
13
Williams, B.: “The Idea of Equality” in Laslett, P. and Runciman,W. G. (eds.). Philosophy, Politics and
Society, Blackwell Oxford,1965. p. 110.
14
Fredman, S.: “Engendering Socioeconomic Rights”, South African Journal On Human Rights, 25 (3)
2009, p. 410-441.
15
Fredman, S.: “Human Rights Transformend. Positive Duties and Positive Rights.” Oxford Legal Studies
Research Paper No. 38/2006. Public Law. p. 498-520.