27 / 124
25
význam uceleného a realitě odpovídajícího názoru na rovnost z gendrového hlediska.
Viděno touto optikou jsou uvozující čl. 3 a 5 zjevně transformativní. Čl. 3 poža-
duje od státu přijímat ve všech oblastech, zvláště v politické, sociální, hospodářské
a kulturní „veškerá příslušná opatření, včetně legislativních k zajištění plného rozvoje
a povznesení žen, s cílem zaručit jim uplatňování a využívání lidských práv a základ-
ních svobod na základě rovnoprávnosti s muži“. Čl. 5 požaduje změnu sociálních
a kulturních zvyklostí pokud jde o chování mužů a žen s cílem odstranění stereotypů
založených na nadřazenosti nebo podřazenosti některého pohlaví. Čl. 2, 3 a 5 poža-
dují od států závazné přijetí pozitivních kroků a opatření k dosažení stanovených cílů.
Čl. 2 ukládá státům „všemi vhodnými prostředky a bez prodlení provádět politiku
odstranění diskriminace žen“. Jsou to pozitivní povinnosti, nikoliv jen negativní zákaz
diskriminace, k nimž Úmluva státy zavazuje.
Čl. 4 (1) nicméně demonstruje napětí mezi tradičním pojetím gendrové neutrality
a transformativním konceptem. Staré pojetí tím, že vychází z formální rovnosti zastává
výklad, že toto ustanovení čl. 4 (1) (affirmative actions) implicitně vyjadřuje, že gen-
drově vymezené chování je nepřijatelné a jakákoliv opatření ve prospěch žen [ve smy-
slu čl. 4 (1)] mají být považována za „výjimečná a dočasná“. Naproti tomu nové,
flexibilnější, pojetí chápe pozitivní opatření jako integrální součást principu rovnosti,
s tím že jejich strukturální zaměření předpokládá trvalejší charakter. Nicméně Úmluva
v čl. 2, 3 a 5 i v dalších hmotných ustanoveních uvádí explicitně pozitivní opatření
jako výjimku z rovnosti. Bližší pohled na čl. 4(1) však potvrzuje, že jeho cílem není
stanovit určité povinnosti. Pouze uvádí, že pozitivní opatření nejsou diskriminační.
Dočasnost těchto pozitivních opatření má v současnosti jiný význam a jiný kontext
a nelze ji řadit ke koncepčním základům CEDAWu. Jejím účelem je připomenout
státům, že pozitivní opatření ve prospěch žen musí být revidovaná a prověřovaná prů-
běžně, aby bylo možné zajistit jejich efektivitu, což je přístup i komentáře k CEDAWu.
Závěrem je třeba zdůraznit, že CEDAW – jako i jiné lidsko-právní instrumenty – je
součástí a produktem sociálního vývoje. Má-li být tato, pro ženy klíčová úmluva, efek-
tivním živým organismem, musí i její výklad a implementace v souladu se sociálním
vývojem a odpovídat skutečným současným potřebám žen.