26 / 124
24
ͼ. Rovnost jako transformace
Zůstává proto nadále klíčovou otázkou, jaká koncepce rovnosti žen a mužů by byla
skutečně účinná a vedla k faktické či substantivní rovnosti žen. V gendrově orientované
literatuře lidských práv je jako možný a soudobé realitě odpovídající uváděn koncept
rovnosti jako transformace.
16
Podle přední odbornice na lidská práva žen Sandry Fredman rovnost jako trans-
formace nesměřuje k gendrově neutrální společnosti, ale naopak bere vážně v úvahu
gendrový aspekt. Budoucnost podle ní není pouze ta, která umožňuje ženám vstup
do muži definovaného světa. Rovnost pro ženy vyžaduje restrukturalizaci společnosti,
aby neodpovídala jen dosavadnímu mužskému pojetí. Jako nezbytné se jeví přeroz-
dělení moci a zdrojů, jakož i pojmenování a změna všech struktur včetně institu-
cionálních, které zvěčňují diskriminaci žen. Transformace též vyžaduje odstranění
dichotomie veřejné a soukromé sféry a rekonstrukci veřejného prostoru tak, aby péče
o dítě a rodičovství byly chápány jako společná odpovědnost nejen obou rodičů, ale
i společnosti. Cílem transformační rovnosti je umožnit ženám „v plné míře uplatnit
své schopnosti a dosáhnout plné participace ve společnosti“.
17
Transformační rovnost tak vyžaduje nejen odstranění překážek, ale též účinná po-
zitivní opatření, která přinesou změnu. V daném kontextu nejsou korektivní opatření
vyjádřena v čl. 4(1) CEDAWu ohrožením principu rovnosti při jejich aktuálním vý-
kladu a aplikaci. Pouze v případě, že převažuje přístup vycházejíc striktně z koncepce
gendrové neutrality a formální rovnosti, mohou být opatření ve prospěch žen pova-
žována za porušení principu rovnosti. Pokud společnost přijme, že rovnost vyžaduje
restrukturalizaci na základě nového – odlišného pojetí vztahu mužů a žen, pak i opat-
ření ve prospěch žen (nebo i ta která omezují privilegia mužů) mohou být chápána
jako další směřování k rovnosti. Nahlíženo touto optikou nejsou gendrově specifická
opatření ve prospěch žen s cílem korigovat nevýhody, výjimkou z rovnosti nýbrž jejich
integrální součástí.
ͽ. Závěr – Nová koncepce rovnosti a CEDAW
Účelem Úmluvy není eliminace veškerých gendrově založených politik, které by si
to zasloužily, ale náprava diskriminace žen. V tomto směru je CEDAW asymetrická
úmluva, výlučně ve prospěch žen. Není to však jen název Úmluvy, který signalizuje
16
Fredman, S. “Beyond the Dichotomy of Formal and Substantive Equality: Towards a new Definition of
Equal Rights” in Boerefijn, I., et al (eds.),temporary Special Measures: Accelereting de facto Equality of
Women under Article 4(1) UN Convention on the Elimination of All Forms of Discrimination against
Women(2003) p. 111.
17
Ibid. p. 111-112; Z této koncepce implicitně vychází ESLP při výkladu čl. 8 ve věci Konstantin Markin
proti Rusku, kde v rozsudku konstatuje, že: „většina evropských zemí včetně Ruska umožnila odejít na
rodičovskou dovolenou jak mužům tak i ženám, což platí i pro příslušnice a příslušníky armády.“ Soud
judikoval, že rodičovská dovolená a příspěvky jsou pokryty ustanovením čl. 8 Úmluvy a že v tomto ohledu
byly muži – vojáci, v analogické situaci jako ženy – příslušnice armády. Hubálková, E.: „Přehled judikatury
Evropského soudu pro lidská práva. Zákaz diskriminace.“ Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, p. 23.