86 / 124
84
ství. Na rozdíl od svého rozhodnutí v případu
Ogoni
se v tomto případě komise ze-
vrubně vypořádala s otázkou, zda je společenství Endorois národem ve smyslu Africké
charty. Její odpověď na tuto stěžejní otázku byla kladná, přičemž komise výslovně
potvrdila, že kolektivní práva upravená Africkou chartou se vztahují na všechna etnika,
jež splňují kritérium jedinečnosti (ve smyslu charakteristických znaků odlišujících je
od jiných etnik), včetně domorodých národů. Vzhledem k významu tohoto rozhodnu-
tí Africké komise je vhodné reprodukovat uceleně její závěr v této věci:
„Na základě všech důkazů (ústních, písemných a video svědectví) … Africká komise sou-
hlasí, že Endorois jsou domorodým společenstvím a splňují kritérium jedinečnosti. Afric-
ká komise souhlasí, že Endorois se považují za svébytný národ, sdílející společnou historii,
kulturu a náboženství. Africká komise je přesvědčena, že Endorois jsou ‘národem’, tedy
mají status, v jehož důsledku jim svědčí ustanovení Africké charty chránící kolektivní
práva. Africká komise je toho názoru, že tvrzená porušení Africké charty
[tedy mimo
jiné práva svobodně disponovat vlastními přírodními zdroji]
patří mezi ta, která se
dotýkají samé podstaty práv domorodých národů – tedy jejich práva na zachování vlastní
identity prostřednictvím identifikace s územím předků.“
83
Ve vztahu ke kolektivním právům garantovaným Africkou chartou shledala Africká
komise porušení jak práva národa Endorois svobodně disponovat vlastními přírodními
zdroji,
84
tak jeho práva na hospodářský, sociální a kulturní rozvoj, neboť je to stát, který
„nese břemeno zajištění podmínek příznivých pro rozvoj národů“
žijících na jeho území.
85
Na rozhodnutí Africké komise v případu
Endorois
je zajímavá míra inspirace rele-
vantní judikaturou inter-amerického systému ochrany lidských práv.
86
Africká komise
tímto způsobem překonala omezené možnosti argumentačního využití obou specializo-
vaných instrumentů, o nichž bylo pojednáno výše: Keňa není smluvní stranou Úmluvy
ILO č. 169 a navíc vzala zpět svůj původní souhlas s Deklarací práv domorodých náro-
dů.
87
Za pomoci rozhodnutí Inter-amerického soudu pro lidská práva Africká komise
rozvinula a upevnila svou argumentaci z případu
Ogoni
, a to nejen v otázce aplikovatel-
nosti kolektivních práv zakotvených Africkou chartou na menšinové domorodé náro-
dy, ale také ve vztahu ke kolektivní dimenzi vlastnického práva, o níž bude pojednáno
83
“From all the evidence (both oral and written and video testimony) submitted to the African Commission, the
African Commission agrees that the Endorois are an indigenous community and that they fulfil the criterion of
‘distinctiveness.’ The African Commission agrees that the Endorois consider themselves to be a distinct people,
sharing a common history, culture and religion. The African Commission is satisfied that the Endorois are
a “people”, a status that entitles them to benefit from provisions of the African Charter that protect collective
rights. The African Commission is of the view that the alleged violations of the African Charter are those that
go to the heart of indigenous rights – the right to preserve one’s identity through identification with ancestral
lands.”
(
ibid.
, bod 162).
84
Ibid.
, body 252-268.
85
“The African Commission is of the view that the Respondent State bears the burden for creating conditions
favourable to a people’s development.”
(
ibid.
, bod 298).
86
Infra
, s. 90 a násl.
87
Rozhodnutí Africké komise v případu
Endorois
, cit.
supra
pozn. 82, bod 155.