![Show Menu](styles/mobile-menu.png)
![Page Background](./../common/page-substrates/page0089.jpg)
87
ka významná), a konstatoval, že došlo k porušení práv příslušníků kmene jako etnické
menšiny, neboť byl ohrožen jejich způsob života a jejich kultura.
98,99
Na svá stanoviska věnovaná ochraně tradičního způsobu života příslušníků domo-
rodých národů navázal Výbor pro lidská práva v roce 1994 ve svém obecném komen-
táři č. 23 věnovaném právům menšin,
100
podle něhož
„jeden nebo více aspektů práv
jednotlivců chráněných dle …
[článku 27]
– například
[právo]
užívat specifické kultury
– může spočívat ve způsobu života, jenž je těsně spjat s územím a využíváním jeho zdrojů“
,
přičemž toto konstatování
„může být zejména pravdivé ve vztahu ke členům domorodých
společenství, která představují menšiny“.
101
Specifický způsob života jako projev kultury
domorodého národa může mít mnoho forem, mezi něž patří tradiční aktivity, jako
jsou rybolov či lov.
102
Komentář dodává, že užívání těchto kulturních práv může vyža-
dovat právní ochranu a přijetí opatření, která zajistí účinnou účast členů menšinových
společenství na rozhodování, jež se jich týká.
103
Argumentace kulturními právy menšin byla stěžejní zejména v posledních dese-
tiletích 20. století, kdy domorodým společenstvím řada států odmítala přiznat cha-
rakter
národů
a s ním související práva. V současné době, kdy dochází ke stabilizaci
jejich pojetí jako zvláštních subjektů mezinárodního práva s právem na vnitřní sebe-
určení, ustupuje argument právy menšin poněkud do pozadí, v žádném případě však
zcela nemizí. Jak již bylo několikrát zmíněno, Deklarace práv domorodých národů
z roku 2007 je dokumentem pouze nezávazné povahy, který nepředvídá žádný kon-
trolní mechanismus, který by domorodým národům umožnil domáhat se v případě
zásahů do jejich práv ochrany u nezávislého orgánu. Přetrvávající význam argumentu
právy menšin potvrdilo v roce 2009 stanovisko Výboru pro lidská práva ve věci
Ángela
Poma Poma proti Peru,
104
v němž se výbor zabýval stížností příslušnice domorodého
národa Aymarů, podle níž Peru zasáhlo do jeho práva na sebeurčení tím, že postupným
rozšiřováním systému studní způsobilo ztrátu podzemní vody v oblasti, již Aymarové
tradičně využívají pro chov lam, a zbavilo tak tento domorodý národ možnosti obživy.
Stejně jako v předchozích případech výbor konstatoval, že nemá pravomoc zabývat se
98
Ibid.
, body 32-33.
99
Pro zajímavost dodejme, že o několik let dříve se Výbor pro lidská práva zabýval věcí
Ivan Kitok proti
Švédsku
, v jejímž rámci byl všemi zúčastněnými uznán chov sobů za součást domorodé kultury Sámů, je-
jíž užívání podléhá ochraně dle čl. 27 ICCPR (
Ivan Kitok v. Sweden
,
Communication No. 197/1985
, UN
Doc. CCPR/C/33/D/197/1985).
100
HUMAN RIGHTS COMMITTEE.
General Comment No. 23: The Rights of Minorities (Art. 27)
, UN
Doc. CCPR/C/21/Rev. 1/Add. 5.
101
“
[O]
ne or other aspect of the rights of individuals protected under that article – for example, to enjoy a particular
culture – may consist in a way of life which is closely associated with territory and use of its resources. This may
particularly be true of members of indigenous communities constituting a minority.”
(
ibid.
, bod 3.2).
102
Obecný komentář uvádí i
„právo žít v právem chráněných rezervacích“
(
„That right may include such
traditional activities as fishing or hunting and the right to live in reserves protected by law.“
,
ibid.
, bod 7).
103
Ibid.
104
Ángela Poma Poma v. Peru
, stížnost č. 1457/2006, stanovisko ze dne 27. března 2009. U.N. Doc.
CCPR/C/95/D/1457/2006.