Table of Contents Table of Contents
Previous Page  89 / 124 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 89 / 124 Next Page
Page Background

87

ka významná), a konstatoval, že došlo k porušení práv příslušníků kmene jako etnické

menšiny, neboť byl ohrožen jejich způsob života a jejich kultura.

98,99

Na svá stanoviska věnovaná ochraně tradičního způsobu života příslušníků domo-

rodých národů navázal Výbor pro lidská práva v roce 1994 ve svém obecném komen-

táři č. 23 věnovaném právům menšin,

100

podle něhož

„jeden nebo více aspektů práv

jednotlivců chráněných dle …

[článku 27]

– například

[právo]

užívat specifické kultury

– může spočívat ve způsobu života, jenž je těsně spjat s územím a využíváním jeho zdrojů“

,

přičemž toto konstatování

„může být zejména pravdivé ve vztahu ke členům domorodých

společenství, která představují menšiny“.

101

Specifický způsob života jako projev kultury

domorodého národa může mít mnoho forem, mezi něž patří tradiční aktivity, jako

jsou rybolov či lov.

102

Komentář dodává, že užívání těchto kulturních práv může vyža-

dovat právní ochranu a přijetí opatření, která zajistí účinnou účast členů menšinových

společenství na rozhodování, jež se jich týká.

103

Argumentace kulturními právy menšin byla stěžejní zejména v posledních dese-

tiletích 20. století, kdy domorodým společenstvím řada států odmítala přiznat cha-

rakter

národů

a s ním související práva. V současné době, kdy dochází ke stabilizaci

jejich pojetí jako zvláštních subjektů mezinárodního práva s právem na vnitřní sebe-

určení, ustupuje argument právy menšin poněkud do pozadí, v žádném případě však

zcela nemizí. Jak již bylo několikrát zmíněno, Deklarace práv domorodých národů

z roku 2007 je dokumentem pouze nezávazné povahy, který nepředvídá žádný kon-

trolní mechanismus, který by domorodým národům umožnil domáhat se v případě

zásahů do jejich práv ochrany u nezávislého orgánu. Přetrvávající význam argumentu

právy menšin potvrdilo v roce 2009 stanovisko Výboru pro lidská práva ve věci

Ángela

Poma Poma proti Peru,

104

v němž se výbor zabýval stížností příslušnice domorodého

národa Aymarů, podle níž Peru zasáhlo do jeho práva na sebeurčení tím, že postupným

rozšiřováním systému studní způsobilo ztrátu podzemní vody v oblasti, již Aymarové

tradičně využívají pro chov lam, a zbavilo tak tento domorodý národ možnosti obživy.

Stejně jako v předchozích případech výbor konstatoval, že nemá pravomoc zabývat se

98

Ibid.

, body 32-33.

99

Pro zajímavost dodejme, že o několik let dříve se Výbor pro lidská práva zabýval věcí

Ivan Kitok proti

Švédsku

, v jejímž rámci byl všemi zúčastněnými uznán chov sobů za součást domorodé kultury Sámů, je-

jíž užívání podléhá ochraně dle čl. 27 ICCPR (

Ivan Kitok v. Sweden

,

Communication No. 197/1985

, UN

Doc. CCPR/C/33/D/197/1985).

100

HUMAN RIGHTS COMMITTEE.

General Comment No. 23: The Rights of Minorities (Art. 27)

, UN

Doc. CCPR/C/21/Rev. 1/Add. 5.

101

[O]

ne or other aspect of the rights of individuals protected under that article – for example, to enjoy a particular

culture – may consist in a way of life which is closely associated with territory and use of its resources. This may

particularly be true of members of indigenous communities constituting a minority.”

(

ibid.

, bod 3.2).

102

Obecný komentář uvádí i

„právo žít v právem chráněných rezervacích“

(

„That right may include such

traditional activities as fishing or hunting and the right to live in reserves protected by law.“

,

ibid.

, bod 7).

103

Ibid.

104

Ángela Poma Poma v. Peru

, stížnost č. 1457/2006, stanovisko ze dne 27. března 2009. U.N. Doc.

CCPR/C/95/D/1457/2006.