73 / 144
71
cího prostředku představovat postup
de lege artis,
20
takže by jeho nepoužití mohlo
zakládat zdravotnickému pracovníku či poskytovateli odpovědnostní následky.
21
V minulosti přitom specifická úprava pravidel pro použití omezovacích prostřed-
ků chyběla. Poprvé byla upravena na začátku roku 2005
metodickým opatřením
Ministerstva zdravotnictví ČR pro použití omezovacích prostředků u pacientů
v psychiatrických zařízeních
. Roku 2009 pak bylo toto metodické opatření nahra-
zeno novým metodickým opatřením
Používání omezovacích prostředků u pacien-
tů ve zdravotnických zařízeních České republiky, vydaným pod zn. 37800/2009
ve Věštníku Ministerstva zdravotnictví č. 7/2009 (dále jen „
metodické opatření
37800/2009
“). Ačkoliv úprava obsažená v metodických opatřeních byla značně re-
formní, je nutné mít na paměti, že metodická opatření Ministerstva zdravotnictví mají
povahu nezávazných doporučení.
V rámci reformy zdravotnického práva, která byla provedena zejména třemi stěžej-
ními právními předpisy účinnými od 1. 4. 2012,
22
pak byla úprava používání omezo-
vacích prostředků zahrnuta do
zákona o zdravotních službách
. Tato zákonná úprava
je přitom metodickým opatřením 37800/2009 značně inspirována. Lze v ní tedy spat-
řovat výraz kontinuity postupného zvyšování důrazu na ochranu práv určité skupiny
pacientů, zejména pacientů psychiatrických, k jejichž důstojnosti se laická i odborná
veřejnost donedávna stavěly často spíše lhostejně. Takový vývoj přitom odpovídá pova-
ze zdravotnické reformy, která odráží změnu lékařského paradigmatu od paternalistic-
ké medicíny k rovnoprávnému vztahu s důrazem na autonomii vůle pacienta.
23
Na základě § 39 odst. 2 zákona o zdravotních službách smějí být omezovací pro-
středky použity pouze tehdy, je-li účelem jejich použití odvrácení bezprostředního
ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti pacienta nebo jiných osob a to pouze
po dobu, po kterou trvají důvody jejich použití.
Ustanovení § 39 odst. 1 zákona o zdravotních službách přebírá z metodického opat-
ření 37800/2009 taxativní výčet dovolených omezovacích prostředků. Jsou jimi:
– úchop pacienta zdravotnickými pracovníky nebo jinými osobami k tomu urče-
nými poskytovatelem,
– omezení pacienta v pohybu ochrannými pásy nebo kurty,
– umístění pacienta v síťovém lůžku,
20
Postup
de lege artis
neboli poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni představuje jednu
ze základních povinností poskytovatele zdravotních služeb a zdravotnického pracovníka. Postup na nále-
žité odborné úrovni vymezuje zákon o zdravotních službách v § 4 odst. 5 široce jako „poskytování zdra-
votních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality
pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.“
21
Srov. MACH, Jan. Omezovací prostředky. In
Zdravotnické fórum.
2012, č. 10, s. 3
22
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, zákon č. 373/2011 Sb.,
o specifických zdravotních službách, zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě
23
Tento posun vnímání role zdravotnického profesionála a pacienta se projevuje napříč zdravotnickým
právem. Srov. ŠUSTEK, Petr. Zdravotnické právo. In ŠUSTEK, P., HOLČAPEK, T.
Zdravotnické právo.
Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 31-32