37 / 192
35
s rozhodnutím ESLP ve věci Hirsi Jamaa a další v Itálie,
14
kdy se ESLP zabýval
výše zmíněným námořním zábranným programem mezi Itálií a Libyí a označil tuto
praxi jako rozpornou s principem
non-refoulement
implicitně zakotveným v Evropské
úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, se operace na moři soustředí
především na oblast pátrání a záchrany místo systematických „push-back“ operací.
15
Další část tohoto textu se tedy věnuje úpravě operací pátrání a záchrany (dále také jako
„
search and rescue
“ nebo „SAR“).
. Jaká je mezinárodně-právní úprava systému pátrání a záchrany,
neboli
search and rescue
?
Převaděči používají různé techniky, jak migranty dostat do Evropy, jako je ukrývání
černých pasažérů na nákladních lodích nebo převážení migrantů na starých, přeplně-
ných či malých lodích, které jsou řízeny samotnými migranty a které se vůbec nehodí
na daleké cesty (většinou se jedná o rybářské lodě).
16
Proto se v případech migrace
na moři často setkáváme s tím, že se lodě převážející migranty/uprchlíky dostanou
do situace, kdy potřebují pomoc. Lodě se dostávají do nesnází, ať pro nevyhovující
technický stav již v době vyplutí, pro poruchu či v některých případech také úmyslně
a osoby nacházející se na moři je třeba zachránit. Co vede posádky lodí k tomu, aby se
úmyslně přivedly do stavu nouze? Lze uvažovat, že cílem je aktivace ochrany pomocí
non-refoulement
. Osoby z potápějící se lodě je nutné zachránit a odvézt je do bez-
pečného místa. Stát, který provádí záchrannou operaci, je povinen respektovat zákaz
navracení jak při jejím samotném průběhu, tak při hledání bezpečného místa, kde
zachráněné osoby vylodí. Zachráněné osoby pak v místě vylodění dosáhnou v mnoha
případech na ochranu pomocí
non-refoulement
a tato ochrana pro ně může být moti-
vací, proč na moři riskovat.
V roce 2014 se drtivá většina operací hraniční kontroly ve střední části Středozemního
moře proměnila v
search and rescue
operace.
17
Je nutné dodat, že v případech
search and
rescue
operací se nerozlišuje, zda se jedná o uprchlíky (ve smyslu definice uprchlíka
dle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951) nebo např. o migranty, kteří
se na cestu ze své vlasti vydali z ekonomických důvodů, rozhodující je pouze a jen, že
se tyto osoby nacházejí v nebezpečí a tato situace aktivuje povinnost poskytnout po-
moc. Jaké jsou povinnosti vůči osobám v nouzi na moři? Odpověď hledejme v Úmluvě
o mořském právu,
18
která ve svém čl. 98 stanoví povinnost poskytnout pomoc:
14
Rozsudek ESLP (velký senát),
Hirsi Jamaa a ostatní v Itálie
, stížnost č. 27765/09, rozsudek z 23. úno-
ra 2012. K rozsudku dále detailně V. Honusková v první kapitole této publikace.
15
K tomu srov. KATSIAFICAS, C. Search and Rescue Operations in the Mediterranean. The Role of
FRONTEX Plus. Bridging Europe. EU Migration Policy Working Paper. 2014, 13, s. 4.
16
FILIPPO, M.: Irregular migration across the Mediterranean Sea: problematic issues concerning the
international rules on safeguard of life at sea. In: Paix et Sécurité Internationales, 2013, 1.
17
FRONTEX: Central Mediterranean Route. Op. cit.
18
Stranou této úmluvy je i Evropská unie (na rozdíl od níže rozebraných Úmluv SOLAS a SAR).