242 / 610
240
vztahů tak lze spíše konstatovat, že praktické využití tohoto institutu nebude zřejmě
ani po rekodifikaci příliš velké. Je nicméně třeba opět vyčkat na postoj soudů.
3.5 Institut korporační loajality
Projevy slušnosti lze nalézt i v právu obchodním korporací. V souladu s teorií
smluvního základu korporace vyslovuje společník přijetím svého členství svůj souhlas
se zakladatelským právním jednáním a zavazuje se jím řídit. Tak mu vzniká povinnost
korporační loajality, kterou Černá přibližuje jako
„oddanost, tedy respekt k
zájmům spo-
lečnosti a uznání (nikoli však absolutní) jejich nadřazenosti individuálním zájmům těch,
kdo se na ní
čím
ti oním způsobem
účastní“
145
.
Tato obecná přednost zájmu společnosti
před zájmy jednotlivých společníků je dovozena z postulátu, že ačkoliv obchodní kor-
porace není lidskou osobou, obvykle slouží určitému cíli vyjádřenému ve společenské
smlouvě, k jehož dosažení se společník (zpravidla s dalšími) svým
affectio societatis
dobrovolně sdružil.
146
Korporace je samozřejmě vytvořena k dosažení vlastních zájmů
společníků, v okamžiku jejího vzniku a vstupu do právních vztahů s třetími osobami
se však relativně osamostatňuje a začíná mít se zřetelem na tyto vztahy rovněž zájmy
své, které je třeba pro ochranu třetích osob chránit. Jednotlivý společník tedy ve svém
jednání musí brát ohled jak na korporaci, která mu v tento moment již tak říkajíc
„přerostla přes hlavu“, tak i na ostatní společníky spojené ke stejnému cíli. Korporační
loajalitu lze proto označit za projev principu poctivosti, a tudíž i slušnosti.
Současná právní úprava korporační loajalitu vyjadřuje povinností chovat se vůči kor-
poraci čestně a zachovávat její vnitřní řád.
147
V závislosti na typu korporace a postavení
společníka bude přirozeně nabývat různé úrovně. Její konkretizované projevy lze nalézt
na řadě dalších míst, obecně však může sloužit a slouží i jako výkladové pravidlo v roz-
hodovací praxi
148
, byť odkazů na ni zatím stále není tolik, jak by její důležitosti náleželo.
4. Právní relevance slušnosti v obchodních vztazích
V úvodu této práce jsem se pokusil vymezit slušnost a vysvětlit, proč je ve společ-
nosti významná a jakým způsobem se projevuje. Následně jsem obecně identifikoval
její společné vazby s právem a na základě nich jsem stanovili hypotézu spočívající
v nezbytnosti a existenci právní relevance slušnosti i v mnoha ohledech specifických obcho-
dněprávních vztazích
. K jejímu ověření jsem neprovedl jen právní analýzu zákona, ale
zaměřil jsem se zejména na rozbor aktuální judikatury dvou nejvýznamnějších ekvit-
[online]. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita. Právnická fakulta, 2009 [cit. 5. 3. 2006].
Dostupné z:
http://bit.ly/1pK5gsW145
ČERNÁ, S. K některým aspektům zájmu kapitálové společnosti. In:
Pocta Ivaně
Štenglové
k sedmde-
sátým narozeninám: právo společností - ohlédnutí za dvěma desetiletími
účinnosti
obchodního zákoníku
.
Praha: C.H. Beck, 2014, s. 63.
146
Tamtéž.
147
Ustanovení § 212 občanského zákoníku.
148
JOSKOVÁ, L.
Povinnost loajality v akciové společnosti
[online]. Obchodněprávní revue 9, 2011,
C.H. Beck [cit. 2. 3. 2016]. Dostupné z:
http://bit.ly/1V7ICGP