240 / 610
238
do ringu“ a přinucen k hledání nových a účinnějších prostředků, jak nalákat zákazníky
právě k sobě.
128
I tento střet v podobě hospodářské soutěže ovšem přirozeně musí mít
hranice a poněvadž neoliberalistický ideál svobodné a účinné soutěže, jejíž hlavní pře-
kážkou je zákonodárství
129
, se ukázal jako vesměs nefunkční, připadla úloha zajištění
slušnosti a řádu v ní právu.
Pojem „dobré mravy soutěže“ neznamená totéž, co „dobré mravy“ obecně. Přídavek
„soutěže“ zřetelně zdůrazňuje, že při konkurenčních bojích platí jiná pravidla morálky
či slušnosti.
130
Jejich vztah lze charakterizovat jako dvě množiny s určitým průnikem.
131
Cílem dobrých mravů soutěže sice je chránit hospodářskou soutěž pro její ekonomic-
kou důležitost, potíráním zákeřného, podvodného či parazitujícího chování
132
však
zároveň nepřímo poskytuje ochranu i slušnosti jako takové.
Rozpor s dobrými mravy soutěže je jednou ze tří podmínek generální klauzule ne-
kalé soutěže. Na rozdíl od zásady dobrých mravů a poctivého obchodního styku, které
korigují spíše smluvní vztahy, se ochrana proti nekalé soutěži uplatní na jakékoliv sou-
těžní (tedy v prvopočátku i mimoprávní ekonomické) vztahy, což z ní dělá jednoho
z nejvýznamnějších „strážců“ slušnosti v celém obchodním právu.
3.3 Zásada ochrany slabší strany
Ochrana slabší strany představuje patrně nejvýznamnější vývojový trend současného
soukromého práva.
133
Po prvotním soustředění zejména na nájemce a spotřebitele, se
postupně začíná explicitně vtahovat i do sféry komercialistické, tedy na vztahy B2B,
v nichž bývají typové znaky slabosti nalézány především u malých a středních podnika-
telů. Občanský zákoník věnuje ochraně slabší strany hned několik ustanovení s dosa-
hem na podnikatele, přičemž nejvýznamnější je patrně § 433, odst. 1 zakotvující gene-
rální klauzuli ochrany slabšího spočívající v zákazu zneužití silnějšího postavení k
„vy-
tváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy
ve vzájemných právech a povinnostech stran.“
Zákaz zneužívání ekonomické závislosti
ve vztazích B2B samozřejmě není žádným vynálezem nového kodexu. Podstatou jde
o derivát obecných ekvitních zásad dobrých mravů a poctivosti
134
, v judikatuře tak
nalézal odrazy i přes absenci výslovných ustanoveních v zákoně
135
. Nové zákonné za-
128
ONDREJOVÁ, D.
Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži
. Praha: Wolters Kluwer, 2010, s. 10.
129
BEJČEK, J.
Soutěžní politika a fúze v evropském kontextu
. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 14.
130
ONDREJOVÁ, D.
Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku: komentář
. Praha: C.H. Beck, 2014, s. 42.
131
Srov. sbírka Vážný 12.336, sp. zn. Rv I 1625/31.
132
Usnesení MS v Praze ČR, sp. zn. 8 A 71/2012.
133
BEJČEK, J.
Soukromoprávní ochrana slabšího obchodního partnera
[online]. Bulletin advokacie, Praha:
Česká advokátní komora, 2015 [cit. 4. 3. 2016]. Dostupné z:
http://bit.ly/1U2clC4134
Tamtéž.
135
M. Tichá označuje tři situace, v nichž se projevoval: tzv. katalogové podvody, smlouvy o dodávkách v tzv.
síťových odvětvích a dodavatelské smlouvy mezi dodavateli a obchodními řetězci. Srov. TICHÁ, M.
Dodavatelské smlouvy a ochrana před tzv. adhezními smlouvami
[online]. Obchodněprávní revue 3, 2015,
C.H.Beck [cit. 4. 3. 2016]. Dostupné z:
http://bit.ly/21s1rnGa kupř. rozsudek NS ČR, sp. zn. 23 Cdo
2184/2007.