236 / 610
234
vinnost
98
. Nový občanský zákoník ovšem tomuto trendu učinil zadost.
99
Druhou práv-
ní otázkou je možnost odepření ochrany výkonu práva na zaplacení smluvní pokuty,
je-li v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku. Nejvyšší soud v tomto ohledu
opakovaně zdůraznil, že v souladu s teleologickým výkladem je možné
„odepřít ochranu
jednání pouze takovému požadavku, který by opomíjel zajišťovací, sankční a kompenzační
charakter institutu smluvní pokuty, nevycházel by z jeho smyslu, popř. by jej dokonce
zne-
užíval k poškození dlužníka.“
100
Jako rozporné tak posoudil uplatnění práva na smluvní pokutu za opožděnou úhra-
du faktury až 13 let po jeho vzniku. Taková pokuta dle Nejvyššího soudu
„již zcela
postrádá svůj zajišťovací charakter, protože výpadek
úhrady
uvedené faktury již musel
původní oprávněný dávno vyřešit, (…), původní zajišťovací funkce
[se]
transformovala
jen do
čistě
finančního plnění, které zbaveno svého původního smyslu vede jen k přesunu
finančních prostředků
[k oprávněnému].“
101
Na tomto místě se projevuje významný
rozdíl mezi smluvní pokutou a úrokem z prodlení, jehož výkon i po mnoha letech (sa-
mozřejmě není-li právo promlčeno) je soudy obvykle chráněn.
102
Co se týče vzájemné-
ho vztahu obou institutů, jejich kumulace obecně proti zásadě poctivého obchodního
styku není
103
, ovšem lze ji přirozeně smluvně vyloučit
104
.
Odepření ochrany může za určitých okolností způsobit i celková vypočtená výše
smluvní pokuty. V posuzovaném případě se zhotovitel díla dostal z důvodu zjištění vad
až půl roku od předání díla do prodlení. Smluvní pokuta byla objednatelem, Českou
republikou, vypočítána za celkem 347 dní prodlení (počítáno od původně sjednané-
ho dne předání), přestože zhotovitel následně zjištěnou vadu – významu nepatrného
a v užívání nebránící – v přiměřené lhůtě odstranil. Takto určená výše pokuty téměř 3x
převýšila sjednanou cenu a také z toho
důvodu byla s přihlédnutím k řádnému chování zhotovitele označena za zneužívající
a v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku.
105
znamu a hodnotě zajišťované povinnosti. K tomu srov. rozsudek NS ČR, sp. zn. 32 Cdo 4859/2009.
98
„Vyplývá-li však ze skutkových zjištění,
že
jsou zde okolnosti, které zakládají moderační oprávnění soudu
podle
§
301 obch. zák.
[tj. že výše smluvní pokuty je nepřiměřeně vysoká],
není již věcí
úvahy
soudu, zda
toto moderační právo využije a soud je povinen tohoto oprávnění využít.“
K tomu srov. rozhodnutí NS ČR,
sp. zn. 32 Cdo 3171/2008 a 23 Cdo 1781/2011.
99
Dle ustanovení § 2051 občanského zákoníku je moderace možná výslovně jen na návrh dlužníka.
100
Usnesení NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 757/2013.
101
Rozsudek NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 1599/2010 a na něj navazující usnesení ÚS ČR, sp. zn. IV. ÚS 1817/15.
102
Zatímco smluvní pokuta plní především funkci prevenční a motivační a jejím účelem tak je zabránit
prodlení, úrok z prodlení má spíše funkci sankční a reparační a s prodlením jako takovým je funkčně
spojen. Dlužník tak s jeho sankcí musí počítat a je rovněž jasné, že se s délkou prodlení zvyšuje. K tomu
srov. rozsudek NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 1599/2010.
103
Usnesení NS ČR, sp. zn. 32 Cdo 3925/2014.
104
Za rozporné pak bylo označeno domáhání se zaplacení smluveného úroku z prodlení, přestože se opráv-
něná zavázala k uspokojení svého práva pouze prostřednictvím smluvní pokuty. K tomu srov. usnesení
NS ČR, sp. zn. 32 Cdo 2991/2015.
105
Usnesení NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 757/2013.