234 / 610
232
jednatel nedostavil k převzetí díla v termínu jejich sjednaného dokončení, ale převzal
jej (po několika výzvách) až po 32 dnech pro údajné „vady a nedodělky“ a spolu s tím
uplatnil právo na smluvní pokutu za prodlení zhotovitele
85
.
„Základním předpokladem
pro uplatnění práv z vad díla je jednání a vzájemná komunikace. (…) Je nezpochybni-
telným právem stěžovatelky dílo nepřevzít, má-li toto vady, nicméně tento svůj závěr musí
zhotoviteli sdělit
. [Soud má za rozpornou zejména]
tu skutečnost,
že
stěžovatelka nezačala
jednat o předání díla a tedy i o případných vadách
díla v
termínu dohodnutém pro jeho
předání. V důsledku toho se prodloužila doba, po kterou byl zhotovitel povinen platit stě-
žovatelce smluvní pokutu.“
86
Proti zásadě poctivého obchodního styku není, domáhá-li se věřitel splnění pohledáv-
ky, přestože dlužník vůči němu má pohledávku převyšující jeho dluh.
87
V konkrétním
případě soud kupř. rozhodl, že žalobcův nedoplatek na nájemném vůči žalovanému ne-
způsobuje odepření ochrany jeho nároku na zaplacení smluvní pokuty vůči žalovanému.
V souladu se zásadou
vigilantibus iura scripta sunt
tak „
není zneužitím práva, pokud se
jedna ze stran svých nároků domáhá, i když druhá strana svá práva neuplatňuje.“
88
Jako absolutně neplatné ujednání v rozporu s dobrými mravy bylo posouzeno vázání
splnění závazku na okolnostech ležících zcela mimo vlastní volní dispozici dlužníka,
resp. na projevu vůle třetí osoby, u které nelze předvídat, v jakém rozsahu, či zda vůbec
jej učiní.
89
2.4.3 Smluvní úrok z prodlení
Úrok z prodlení slouží jako reparační a sankční mechanismus, jehož účelem je kom-
penzovat věřiteli ztrátu hodnoty opožděně uhrazené pohledávky a přiměřeně působit
na dlužníka ke včasnému plnění. Souladnost s těmito účely a jeho výše jsou nejčastěji
řešenou otázkou v rozhodovací praxi.
Judikatura zdůrazňuje, že při posuzování toho, zda je výkon práva na úrok z prodle-
ní v rozporu s dobrými mravy či zásadou poctivého obchodního styku, je třeba vždy
vycházet z konkrétních okolností daného případu. Nelze tak usuzovat paušálně dle
určité výše úroku.
90
Soudy se rovněž přidržují chápání této sankce jako výjimečného
prostředku, rozhodnutí,která výkon práva na úrok shledávají v rozporu s výše uvede-
nými zásadami, jsou zcela ojedinělá. V minulosti tak za rozpornou s dobrými mravy
85
Usnesení ÚS ČR, sp. zn. III. ÚS 1802/14.
86
Usnesení ÚS ČR, sp. zn. IV. ÚS 1184/15, usnesení NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 3040/2014
87
Rozsudek NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 2539/2014, dále kupř. rozsudek NS ČR, sp. zn. 29 Odo 427/2003.
88
Rozsudek NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 2539/2014
89
Usnesení NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 92/2013, také rozsudek NS ČR, sp. zn. 32 Cdo 2999/2008, který
vyvolal vášnivé polemiky včetně debaty o tom, zda se soud (namísto prohlášení neplatnosti pro rozpor
s dobrými mravy) neměl raději přiklonit k aplikaci odepření výkonu pro rozpor se zásadou poctivého
obchodního styku. Nemravnost kupř. Eichlerová. spatřuje v tom, že smlouva zakládá právo, které je
nevymahatelné.
90
Rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 3071/2015, 31 Cdo 717/2010 a 33 Odo 588/2003.