229 / 610
227
jako pouhého nahraditelného kolečka mechanicky počítajícího náklady a výnosy
50
,
ovlivnilo i soudobé hodnoty.
51
Trendy posledních let však, zdá se, situaci mírně obrací. Konkurenční boj v podobě
„války proti všem“ je již na ústupu. Globalizace a dopady produkce na životní pro-
středí nutí obchodníky ke stále větší spolupráci
52
,
„neboť skutečnost je taková,
že
vyhrát
chtějí všichni.“
53
Ukazuje se navíc, že slušná a společensky odpovědná strategie podni-
ků
54
je prokazatelně prospěšná a výhodná
55
i z pohledu ekonomického, neboť v důsled-
ku šetří náklady
56
všem zúčastněným.
Lze tedy shrnout, že slušnost, jakožto předpoklad sociálního života, je nepochybně
relevantní v jednání každého člověka. Obchodní vztahy v tomto nejsou výjimkou,
i ony samy z podstaty na slušnosti staví. Zatímco v obecném soukromém právu je však
tento význam slušnosti obecně reflektován a uznáván ve formě pravidel ekvity, v právní
regulaci obchodování jakoby toto připuštění vzbuzovalo pro jejich specifika někdy jisté
obavy. V další části této práce se na tyto poznatky pokusím navázat.
2. Projevy slušnosti jako ekvitní zásady v obchodních vztazích
2.1 Úvodní přehled
Výše zmíněné úvahy nad slušností by zůstaly veskrze teoretickým rozjímáním bez
většího smyslu, kdybych se v práci nepokusil o vymezení jejího skutečného aplikač-
50
ŠMAJS, op. cit., s. 54.
51
K tomu srov. FROMM, E.
Mít nebo být?.
Praha: Naše vojsko, 1992 či BAUMAN, Z.
Tekutá modernost
.
Praha: Mladá fronta, 2002. Pregnantně tento posun vyjadřuje též výrok spoluobviněného J. Ackermanna
v tzv. kauze Mannesmann, v níž šlo mj. o neoprávněnou výplatu rekordních prémií, a který prohlásil:
„Německo je jedinou zemí, kde ti, kdo jsou
úspěšní
a vytvářejí hodnoty
[tedy ekonomické]
, jsou za to posta-
veni před soud.“
52
„Konkurence budoucnosti se budou trochu podobat soutěžím v kolektivních sportech, v nichž panuje současně
soupeření i spolupráce. Můžete jít na zápas a hlasitě podporovat různé týmy a přesto být po zápase kamarádi.“
K tomu srov. THUROW, cit. dle ŠMAJS, op. cit., s. 120. To lze doložit kupř. na navenek proklamo-
vaných rivalech, společnostech Apple a Samsung, kteří však ve skutečnosti poměrně úzce spolupracují.
Dále srov. THOUMRUNGROJE, A.
The effects of globalization on marketing strategy and performance
[online]. Ann Arbor: Washington State University, 2004 [cit. 10. 3. 2016]. Dostupné z: http://bit.
ly/1QUF8lG
53
Srov. LÉKO, I.
Všichni milují soutěž. Opravdu?
Lidové noviny, 12. 2. 2016, s. 8, a GIBSON, R.
Nový
obraz budoucnosti
. Praha: Management Press, 1998, s. 231.
54
Řeč je o tzv. corporate social responsibility (CSR), dobrovolném závazku určité společnosti angažovat se
v celospolečensky prospěšných zájmech.
55
Výsledkem dlouhodobého pozitivního působení určité společnosti na trhu (nejedná se jen o kvalitu
výrobků) a výrazem jejího společensky odpovědného chování (CSR) je tzv. goodwill. Na soudobém tzv.
trhu tlaku tvoří roky budovaná dobrá pověst jednu z nejvýznamnějších složek hodnoty celé společnosti.
Mezi společností a jejími zákazníky mohou mnohdy vzniknout až citové vazby. Jako ukázkový příklad
lze uvést zejm. spol. IKEA, ale dále i mnohé regionální společnosti, které jsou místní obyvatelé a zákaz-
níci ochotni podporovat navzdory vyšším nákladům.
56
Pokud si strany nedůvěřují, smlouvu je přirozeně možné i tak uzavřít a její splnění vynutit, ovšem
za cenu dodatečných zajišťovacích a jiných prostředků, což zvyšuje pro obě strany její transakční náklady.